Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
20. 03. 2025
Sdružuje šestnáct zobrazovacích center v Česku, spolupracuje s deseti institucemi a jeho služby každoročně využívá více než 1300 vědkyň a vědců. Těm pomáhá tým přibližně 120 specialistů. Czech-BioImaging nabízí přístup ke špičkovým zobrazovacím technologiím, které posouvají hranice vědeckého poznání. Česká výzkumná infrastruktura nyní slaví deset let od svého založení.
Czech-BioImaging je výzkumná infrastruktura zobrazovacích pracovišť v Česku. Poskytuje špičkové přístrojové vybavení a odborné znalosti pro biomedicínské zobrazování a přístup k technologiím a expertizám, které vedou k získání nových vědeckých dat v buněčné a molekulární biologii, genetice, fyziologii, parazitologii a dalších oborech. Publikační, edukační a metodickou aktivitou přispívá k rozvoji biomedicínských věd.
K příležitosti desátého výročí se 18. března 2025 v Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze uskutečnilo setkání vrcholných představitelů Czech-BioImaging, Euro-BioImaging a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Zaměřilo se na udržitelnost velkých výzkumných infrastruktur.
„S využitím našich dat vyprodukují badatelé ročně více než dvě stě publikací,“ vyzdvihuje ředitel Czech-BioImaging Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. „K dispozici máme širokou nabídku zobrazovacích metod a disponujeme více než dvěma sty specializovanými přístroji, přístupné jsou i zahraničním uživatelům v evropské infrastruktuře Euro-BioImaging ERIC,“ dodává.
Otevřený přístup pro analýzu biologických procesů
Jedním ze základních principů Czech-BioImaging je otevřený přístup, který umožňuje využívání špičkových technologií akademickým institucím i průmyslovým partnerům. „Naše metody umožňují detailní analýzu biologických procesů na úrovni buněk, tkání i celých organismů. Přispíváme tím k vývoji pokročilých diagnostických nástrojů pro medicínu a biotechnologie,“ uvádí Pavel Hozák.
Czech-BioImaging představuje český národní uzel evropské výzkumné infrastruktury pro biologické a medicínské zobrazování Euro-BioImaging. Jeho koordinátorem je Ústav molekulární genetiky AV ČR. Kromě něj jsou do Czech-BioImaging zapojena i další pracoviště Akademie věd ČR, například Biologické centrum, Fyziologický ústav nebo Ústav experimentální medicíny.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Badmintonový turnaj opanovaly skvělé výkony i pohodová atmosféra
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.