Zahlavi

Dostatek potravin, kosmický výzkum a tvorba veřejných politik

14. 10. 2024

Společnost čelí stále novým výzvám. Věda může pomoci veřejnosti se na aktuální problémy připravit. Jedním z těch nejzásadnějších je zajištění dostatku kvalitních potravin pro lidstvo v době, kdy roste světová populace a mění se klima. Náš běžný život je také stále více závislý na vesmírných technologiích, jako jsou satelitní navigace nebo globální komunikace. Kvalita veřejných politik se zase významně promítá do sociálně-ekonomických fenoménů, jako je vzdělávaní, daňový a sociální systém či řešení chudoby. Právě tato tři témata představí vědci na konferenci Strategie AV21 s podtitulem Špičkový výzkum ve veřejném zájmu, která se uskuteční 14. října 2024 od 9.30 hodin v budově Akademie věd ČR na Národní v Praze.

Strategií AV21 Akademie věd ČR reaguje na aktuální společenské výzvy formulací výzkumných programů, založených na spolupráci oborů a institucí při jejich řešení. Podílejí se na nich nejen pracoviště Akademie věd, ale i partneři z vysokých škol, podnikatelské sféry, státní a regionální správy či ze zahraničních výzkumných skupin a organizací.

Mottem Strategie AV21 je špičkový výzkum ve veřejném zájmu. Právě věda pomáhá lidstvu reagovat na aktuální problémy a otázky, které dnešní svět klade. Mohou se týkat zajištění dostatku kvalitních potravin, zapojení se do kosmických projektů nebo hodnocení dopadu veřejných politik na oblasti, jako jsou daně, stárnutí populace a migrace,“ říká předseda Rady Strategie AV21 Jiří Plešek.

Vesmír pro lidstvo

Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR představí program Vesmír pro lidstvo, který posiluje zapojení Akademie věd České republiky do kosmického výzkumu, a to včetně vazeb na průmysl, vzdělávání a propagaci. Výzkumné zaměření programu odráží vědecké cíle hlavních vesmírných misí Evropské kosmické agentury (ESA) a Evropské jižní observatoře (ESO). Ty zahrnují výzkum Slunce a Sluneční soustavy, Země a jejího okolí, hvězd a exoplanet nebo galaxií, ale i vývoj nových kosmických technologií a vědeckých přístrojů.

Řešitelé programu usilují o co nejširší využití členství v mezinárodních vědeckých organizacích a pomáhají realizovat plnohodnotnou účast Česka na prvotřídních projektech týkajících se výzkumu vesmíru. Zapojují se i do rychle se rozvíjejícího národního kosmického programu, včetně snahy o let českého astronauta do vesmíru, pro který připravují vhodné vědecké experimenty.

Potraviny pro budoucnost

Jeden hlavních z cílů Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030, což je vymýcení hladu a zajištění přístupu všem k bezpečné a výživné stravě, nebude splněn. Chronickou podvýživou přitom trpí 800 milionů lidí a dvě miliardy lidí jsou ohroženy nedostatkem vitaminů a mikroelementů. Nedostatek základních potravin na globální úrovni vede k růstu cen, inflaci a může způsobit politickou nestabilitu, válečné konflikty a migraci.

Snaha o zajištění dostatku kvalitní stravy naráží na velké překážky. Mezi ty hlavní lze zahrnout růst světové populace, úbytek zemědělské půdy a změnu klimatu. Výzkumný program Potraviny pro budoucnost, kterého se účastní osm ústavů AV ČR a koordinuje jej Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR, přispívá k řešení této velké úlohy.

Zvýšení zemědělské produkce mají pomoci nové generace plodin se stabilním výnosem i za nepříznivých podmínek. Řešitelé programu také ověřili aplikace různých variant organických hnojiv a půdních doplňků a zaměřili se i na téma plývání potravinami nebo výzkum mikrořas.

Společnost v pohybu a veřejné politiky

Daniel Münich z Národohospodářského ústavu AV ČR představí nejdůležitější výsledky programu, který poslední léta svými výzkumy přispíval k informování veřejnosti a tvůrců veřejných politik o podstatě řady fenoménů v současné české společnosti. Výstupy se týkaly i nových etických otázek a dopadů veřejných politik v oblastech, jako jsou vzdělávání (algoritmy přijímaček na střední školy), trh práce a daňový a sociální systém (dopady daňových reforem a rodinné politiky), demografického stárnutí (odchody do důchodu), bydlení (nájemní bydlení) a migrace.

Objasněny budou specifické aspekty úspěšného transferu výzkumných poznatků do praxe, především v oblasti tvorby veřejných politik. Důležité bude i upozornění na dlouhodobě slabá místa v tomto procesu a návrh, jak tyto problémy řešit do budoucna.

Více informací na: https://strategie.avcr.cz.

 

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce