Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
13. 01. 2025
Lepší porozumění mikroorganismům, posun ve studiu retrovirů, vývoj perspektivních systémů pro molekulární elektroniku, ale také odhalování archeologického dědictví Sahary nebo právo zaměřené na ochranu klimatu. To je stručný výběr z šíře výzkumných témat podpořených v letech 2013–2019 Akademickou prémií a prémií Lumina quaeruntur. Výsledky svého bádání představí ve dnech 10. až 12. února 2025 držitelé a držitelky těchto prestižních prémií poskytovaných Akademií věd ČR.
Třídenní konferenci budou moci zájemci sledovat online. Program úvodního dne se zaměří na první vědeckou oblast, tedy obory studující neživou přírodu (fyzika, matematika, informatika nebo vědy o Zemi). Prostřední den bude ve znamení druhé oblasti – chemie a věd o živé přírodě (biologie, ekologie, lékařství). Závěrečný den pak bude patřit třetí oblasti neboli humanitním a společenským vědám (sociálně-ekonomické, filologické a historické).
Porozumět obrazu i molekulám
Jak naučit počítače dokonaleji analyzovat a zpracovávat obrazová data, rozpoznávat objekty a potlačit rušivé vlivy a chyby v digitálních obrazech? Metody a algoritmy k tomu určené, využitelné mimo jiné v medicíně, vylepšoval několik posledních let Jan Flusser z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. V pondělí 10. února 2025 bude jedním z prvních, kdo představí výsledky svého výzkumu, podpořeného Akademickou prémií v roce 2017.
V témže roce obdrželi Akademickou prémii také Petr Baldrian z Mikrobiologického ústavu AV ČR, který se zabývá půdními houbami a bakteriemi, a Michal Fárník z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, jenž zkoumá interakce molekul. (Ti se svými prezentacemi vystoupí v úterý 11. února 2025.) Se všemi třemi jsme pořídili rozhovor o jejich výzkumech v době, kdy prémii přebírali. Přečíst si je můžete v časopise A / Věda a výzkum 4/2017.
Biosenzory a klimatické právo
Vybrat ze všech podpořených výzkumných projektů není snadné, protože všechny jsou zajímavé a přinášejí pozoruhodné výsledky. Jedním z nich je bezesporu bádání Hany Lísalové z Fyzikálního ústavu AV ČR, expertky na vývoj inovativních biomateriálů a biosenzorů. V roce 2018 obdržela prémii Lumina quaeruntur a svou práci představí v pondělí 10. února 2025 odpoledne. S Hanou Lísalovou si můžete přečíst rozhovor v časopise A / Věda a výzkum 2/2020 nebo si poslechnout interview v Podcastu Akademie věd ČR.
Čím dál naléhavěji se ve společenské i vědecké diskuzi objevují témata krize klimatu a jeho ochrany. Právním aspektům rozvíjející se disciplíny se věnuje Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR. Podporu ke svému výzkumu získala v roce 2019 prostřednictvím prémie Lumina quaeruntur a promluví o něm na konferenci 12. února 2025 kolem poledne.
Ve stejný den vystoupí se svým příspěvkem také Marie Buňatová z Historického ústavu AV ČR, která se zabývá židovskou migrací na přelomu středověku a novověku. O její práci podpořené v roce 2018 prémií Lumina quaeruntur jsme psali v časopise A / Věda a výzkum 1/2022.
Co jsou Akademická prémie a prémie Lumina quaeruntur
Smyslem Akademické prémie, jako přísně výběrového nástroje finanční a morální podpory vědecké excelence v Akademii věd ČR, je podpořit vynikající vědecké osobnosti, které jsou nositeli výzkumu na špičkové mezinárodní úrovni, a vytvořit jim takové podmínky, v nichž by mohli lépe rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd ČR a celé české vědy. Návrhy na udělení Akademické prémie podávají ředitelé pracovišť AV ČR a předseda Vědecké rady AV ČR. Seznam všech držitelů Akademické prémie se nachází na webových stránkách Akademie věd ČR.
Prémie Lumina quaeruntur zřízená Akademickou radou Akademie věd ČR jako nástroj podpory vědecké excelence je určena k ocenění význačných perspektivních výzkumných pracovníků při zakládání nových vědeckých týmů na pracovištích AV ČR, kterým umožní rozvinout jejich vědecký program zaměřený na nová témata významně posouvající hranice poznání nebo směřující ke společensky důležitým praktickým aplikacím. Návrhy na udělení prémie podávají ředitelé pracovišť AV ČR po projednání v radě pracoviště. Seznam všech držitelů prémie Lumina quaeruntur je k dispozici na webových stránkách Akademie věd ČR.
Program konference ke stažení ve formátu PDF naleznete na tomto odkaze.
Konferenci bude možné sledovat online prostřednictvím následujících odkazů:
10.2. https://youtube.com/live/VT0SCHMXIdc
11.2. https://youtube.com/live/86lgoiRDpVE
12.2. https://youtube.com/live/ak84z3PX11g
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.