ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
05. 11. 2024
S trochou nadsázky můžeme rostlinné fytohormony, jakým je auxin, přirovnat k poslíčkům. Přenášejí totiž zprávy z jedné části do jiné, a upozorňují tak třeba na změnu vnějších podmínek. Právě roli auxinu při růstu a tvarování rostlin zkoumají vědci a vědkyně v projektu STARMORPH, který získal Synergy grant Evropské výzkumné rady (ERC) a s ním podporu 10 milionů eur. Podílí se na něm i Ondřej Novák z Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Na šestiletém výzkumu bude Ondřej Novák spolupracovat s koordinátorkou projektu Stéphanií Robert ze Švédské univerzity zemědělských věd, Jürgenem Kleine-Vehnem z Freiburské univerzity a Alexanderem Jonesem z Cambridgeské univerzity. Poznatky můžou vést ke zvýšení výnosů zemědělských plodin, což by zlepšilo potravinovou bezpečnost a udržitelnost.
Hlavní roli v jevu, kdy různé části orgánů rostlin rostou rozdílnou rychlostí, hraje fytohormon auxin. STARMORPH využívá interdisciplinární přístup, který kombinuje fyziologii rostlin, buněčnou biologii, genetiku, biofyziku, syntetickou biologii a bioanalytickou chemii. Čtyři vědecké týmy prozkoumají, jak změny v distribuci a koncentraci auxinu ovlivňují morfogenezi rostlin, tedy jejich tvar a růst.
„Vyvineme nové chemické a bioinženýrské metody k mapování auxinu uvnitř buněk a sledování jeho dynamiky v čase a prostoru,“ doplňuje Ondřej Novák z laboratoře růstových regulátorů – společného pracoviště Přírodovědecké fakulty UP a Ústavu experimentální botaniky AV ČR. „Výsledky by měly odhalit, jak fytohormon auxin, mechanické signály a vývojové programy společně interagují na více úrovních. Projekt zavádí koncept ‚auxinového podpisu‘, který zahrnuje dynamiku hormonu uvnitř rostlinné buňky v reakci na mechanické signály,“ dodává.
Ondřej Novák zkoumá rostlinné hormony.
Modelový huseníček
Vědci a vědkyně v STARMORPH využívají jako modelovou rostlinu huseníček rolní. Studují vývoj jejího apikálního háčku – zakřivené části stonku blízko vrcholu – pomocí které může rostlina bezpečně prorůst půdou. Hraje totiž klíčovou roli v dalším růstu a vývoji rostliny po vyklíčení ze semene. Háček se vytvoří tak, že je na vnitřní straně vznikajícího stonku potlačen růst buněk. Jakmile sazenička pronikne půdou na povrch, buňky se na vnitřní straně začnou opět prodlužovat a háček se otevře.
„Tato vlastnost činí z apikálního háčku skvělý model pro studium toho, jak může rostlina regulovat procesy potlačení nebo podpory růstu buněk. Pochopíme-li, jak regulovat růst rostlin, proces bychom mohli přeprogramovat,“ říká Ondřej Novák.
Získání ERC Synergy grantu vnímá ředitel Ústavu experimentální botaniky AV ČR Jan Martinec jako velký úspěch Ondřeje Nováka i celého pracoviště. „Potvrzuje se tím, že ve výzkumu rostlinných hormonů je náš ústav na světové špičce. Jde zároveň o příslib nových objevů, které můžou přispět k řešení globálních problémů, jež přináší změna klimatu,“ říká.
ERC Synergy granty podporují multidisciplinární projekty 2–4 vědeckých týmů. Celkový rozpočet grantové výzvy činil v roce 2024 celkem 570 milionů eur. Z 540 hodnocených projektů jich podporu získalo 56. ERC založila Evropská unie v roce 2007 jako evropskou organizaci pro financování špičkového výzkumu.
O výzkumu Ondřeje Nováka se dočtete více v časopise A / Magazín.
Více podrobností o projektu najdete v tiskové zprávě.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd rozšířila podporu pro zaměstnance, pořádá příměstské tábory
- Grantová agentura ČR hledá hodnotitele pro projekty základního výzkumu
- Věda může státu pomoct s řešením recidivy či korupce, ukázalo setkání CETAV
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.