ERC grant ve výši 2 milionů eur získal jediný Čech. Podpoří výzkum biodiverzity

Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta s velkým množstvím rozmanitých druhů? Nebo naopak ta, v nichž jeden druh převládne? Výzkum zaměřený na udržování rozmanitosti v přírodě podpoří prestižní evropský grant ERC Consolidator ve výši 2 milionů eur. Získal jej Jan Hrček z Biologického centra AV ČR – z České republiky uspěl jako jediný.

Obstojí lépe druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo takový, kde se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli bránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká nový nositel grantu, odborník na molekulární ekologii Jan Hrček. Jeho výzkum se zaměřuje na vzájemné soužití hmyzu a jeho přirozených nepřátel a lze jej uplatnit také v biologickém boji proti škůdcům.

Na jeho vědeckém záměru zaujal výběrovou komisi novátorský výzkumný přístup k biologické rozmanitosti. Badatel chce totiž propojit ekologii s evolucí: „Ekologie zkoumá, jak fungují vztahy mezi více druhy organismů, zatímco evoluční biologie řeší změny uvnitř jednoho druhu. Příroda se ale neustále mění a my se na ni musíme dívat komplexně. Dosud není probádané, jak souvisí druhová rozmanitost s tou vnitrodruhovou a pro ochranu přírody je důležité tento obecný princip poznat.“

Jan Hrček je vedoucím laboratoře experimentální ekologie na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR.

Evoluce probíhá rychleji
Evoluce navíc zdaleka není tak pomalý proces, jak se dříve předpokládalo. „Nově se ukazuje, že změny v rámci populací mohou být velmi rychlé. Během několika málo generací se mohou změnit vlastnosti organismů, například nastavení imunitního systému nebo metabolismu, i když navenek vypadá daný druh pořád stejně. To může mít vliv na druhovou pestrost. Proto je potřeba hledat vysvětlení pro udržování rozmanitosti v kombinaci ekologie a evoluční biologie,“ vysvětluje Jan Hrček.

Jako pokusný modelový systém použije octomilky a jejich přirozeného nepřítele, parazitické vosičky. Tito parazitoidi kladou do larev octomilek svá vajíčka, z nichž se pak vylíhnou dospělci a svého hostitele usmrtí. V zemědělství se často používají k biologické ochraně rostlin proti hmyzím škůdcům. Část výzkumu se odehraje v pralese v Austrálii, kde budou vědci několik měsíců sledovat octomilky a vosičky v reálném prostředí.

Parazitické vosičky (na snímku druh Asobara) kladou svá vajíčka do larev octomilek.

Další část se uskuteční v laboratorních podmínkách v Českých Budějovicích. Tým bude pracovat s šesti druhy octomilek a šesti druhy parazitických vosiček. „Vytvoříme několik mikrokosmů s různým počtem druhů octomilek a vosiček a s různou genetickou variabilitou v rámci jednoho druhu. Následně budeme zjišťovat, jaké společenstvo nejdéle vydrží,“ popisuje Jan Hrček.

Výhodou tohoto modelového systému je snadný chov hmyzu a také fakt, že octomilka během roku vystřídá deset až patnáct generací. Za tu dobu už dochází k evolučním změnám. „Takový výzkum nemůžeme provádět na lvech nebo antilopách. Snažíme se ovšem odhalit obecnou teorii, kterou pak bude možné převést i na druhy, které jsou ohrožené vyhynutím,“ dodává badatel.

Podpora na pět let
Výsledky grantové soutěže za rok 2022 oznámila 31. ledna 2023 Evropská rada pro výzkum (ERC). Z celkového počtu 2222 žadatelů z celé Evropy uspělo se svými návrhy 321 vědců. Rada jim rozdá 657 milionů eur. Jan Hrček získá podporu na pět let ve výši 2 milionů eur.

Granty ERC Consolidator jsou určeny excelentním vědcům, kteří mají za sebou 7 až 12 let zkušeností po absolvování doktorského studia. Podporují výzkumné pracovníky v klíčovém období kariéry, posilují jejich nezávislost, jejich týmy a pomáhají jim etablovat se jako vůdčí osobnosti v oboru.

Tisková zpráva je k dispozici zde.

Připravila: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Biologického centra AV ČR
Foto: Phil Hönle, Jakub Hardt, Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA