Zahlavi

Evropský projekt NEUROGATE posune možnosti studia neurologických onemocnění

03. 02. 2025

S vysokou přesností se dokáže podívat hluboko do mozku a umožňuje dlouhodobé pozorování i u volně se pohybujících organismů. Holografický endoskop, na němž v projektu NEUROGATE spolupracují evropští vědci včetně těch z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, tak otevírá nové možnosti studia neurologických onemocnění. Mohl by tím přispět k vývoji nových diagnostických a terapeutických přístupů například k Alzheimerově chorobě nebo epilepsie.

Holografický endoskop je založen na optickém vláknu tenčím než lidský vlas a dokáže minimálně invazivně nahlédnout hluboko do mozku skrze ultra-tenké optické vlákno. „Technologie představuje zlomový bod v neurovědě,“ upozorňuje Tomáš Čižmár, vedoucí výzkumného oddělení Leibnizova institutu fotonických technologií v Jeně, jenž stojí i v čele výzkumné skupiny komplexní fotoniky v brněnském Ústavu přístrojové techniky AV ČR.

 „S NEUROGATE posouváme hranice možností studia neuronální aktivity v přirozených podmínkách s nebývalou přesností. Tyto poznatky mohou podstatně rozšířit naše chápání neurologických onemocnění,“ dodává vědec. Hana Uhlířová z jeho výzkumné skupiny doplňuje, že projekt umožňuje testovat technologii v reálných podmínkách a učinit významný pokrok v neurovědě.

O krok blíže revoluci
„Holografická endoskopie má potenciál způsobit revoluci v biomedicínském výzkumu – a projekt NEUROGATE nás k tomuto cíli posouvá o krok blíže,“ uvádí Sergey Turtaev, ředitel start-upu DeepEn, který se zaměřuje na komercializaci technologie.

Projekt směřuje technologii na úroveň technologické připravenosti šest (TRL6), tedy ověření za realistických podmínek. Jde o klíčový krok k jejímu využití v biomedicínském výzkumu a následně v klinických aplikacích. Technologie by mohla zásadně změnit diagnostiku a léčbu neurologických onemocnění. Její vývoj podpořila Evropská rada pro inovace částkou 2,5 milionu eur v programu Horizon Europe.


Tomáš Čižmár

„S NEUROGATE ukazujeme, jak lze spojit základní výzkum a transfer technologií k vývoji řešení pro společensky relevantní výzvy,“ podotýká Tomáš Čižmár, který za vývoj holografických endoskopů vloni získal ocenění European Microscopy Award a Cenu ministra školství České republiky za rok 2024.

Projekt navazuje na předchozí iniciativy WOKEGATE a STROKEGATE. Zatímco WOKEGATE umožnil vývoj ultra-jemných endoskopů pro studium neuronových sítí, STROKEGATE ukázal, jak lze technologii využít k analýze účinků mrtvice na mozek. Spolu s Leibnizovým institutem, společností DeepEn a Ústavem přístrojové techniky AV ČR na projektu spolupracuje také belgické výzkumné centrum NERF.

Více o práci Tomáše Čižmára se dozvíte v časopise A / Magazín.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu přístrojové techniky AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce