Zahlavi

Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024

13. 09. 2024

Jeho výsledky vzbudily mezinárodní pozornost, vytvořil jedno z nejvýznamnějších světových center výzkumu spintroniky a je prvním českým vědcem, jemuž se podařilo získat dvakrát ERC Advanced Grant. Rada pro výzkum, vývoj a inovace nyní Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhla na Národní cenu vlády Česká hlava.

„Národní cena vlády je nejvyšší ocenění udělované osobnostem české vědy a výzkumu za jejich celoživotní úspěšné a výjimečné expertní působení s mezinárodním dosahem. Nominace pravidelně reprezentují nejlepší odborníky, kteří dosahují uznání i ve světovém měřítku,“ říká ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.

Rada pro vědu, výzkum a inovace doporučila na ocenění Tomáše Jungwirtha za mimořádný přínos ve výzkumu spintroniky. Návrh nyní posoudí vláda.

Tomáš Jungwirth vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, kde absolvoval také doktorské studium. Jako doktorand a postdoktorand získával zkušenosti na americké Indiana University (1994–1995 a 1997–1999) a v letech 2000–2004 působil jako vědecký pracovník na University of Texas. Je držitelem Akademické prémie (2008), ceny Neuron (2018) a ceny ministra školství (2020). Jako jediný vědec v České republice obdržel dvakrát prestižní ERC Advanced Grant (2010 a 2023). Jeho týmu se mimo jiné podařilo potvrdit existenci altermagnetismu, loni byl opět zařazen mezi nejcitovanější vědce světa.

Více o jeho výzkumu se dočtete v časopise A / Magazín.

Národní cenu Česká hlava v minulosti získali například Antonín Holý, Pavel Hobza (oba z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR), Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a další osobnosti české vědy a výzkumu.

Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy RVVI
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce