Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024
13. 09. 2024
Jeho výsledky vzbudily mezinárodní pozornost, vytvořil jedno z nejvýznamnějších světových center výzkumu spintroniky a je prvním českým vědcem, jemuž se podařilo získat dvakrát ERC Advanced Grant. Rada pro výzkum, vývoj a inovace nyní Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhla na Národní cenu vlády Česká hlava.
„Národní cena vlády je nejvyšší ocenění udělované osobnostem české vědy a výzkumu za jejich celoživotní úspěšné a výjimečné expertní působení s mezinárodním dosahem. Nominace pravidelně reprezentují nejlepší odborníky, kteří dosahují uznání i ve světovém měřítku,“ říká ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.
Rada pro vědu, výzkum a inovace doporučila na ocenění Tomáše Jungwirtha za mimořádný přínos ve výzkumu spintroniky. Návrh nyní posoudí vláda.
Tomáš Jungwirth vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, kde absolvoval také doktorské studium. Jako doktorand a postdoktorand získával zkušenosti na americké Indiana University (1994–1995 a 1997–1999) a v letech 2000–2004 působil jako vědecký pracovník na University of Texas. Je držitelem Akademické prémie (2008), ceny Neuron (2018) a ceny ministra školství (2020). Jako jediný vědec v České republice obdržel dvakrát prestižní ERC Advanced Grant (2010 a 2023). Jeho týmu se mimo jiné podařilo potvrdit existenci altermagnetismu, loni byl opět zařazen mezi nejcitovanější vědce světa.
Více o jeho výzkumu se dočtete v časopise A / Magazín.
Národní cenu Česká hlava v minulosti získali například Antonín Holý, Pavel Hobza (oba z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR), Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a další osobnosti české vědy a výzkumu.
Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy RVVI
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Akademie věd zabodovala v soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.