Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
06. 01. 2023
Na kyberpárty padla řeč na češtinu a byl z toho hajp. K diskusi o divnopravidlech se přidali planetariáni. Flexili, LOL. Rozuměli jste? Nová slova zkoumá a baví se jimi v práci Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Rozhovor o jejím vztahu k českému jazyku a zkoumání neologismů jsme otiskli v popularizačním časopise AΩ / Věda pro každého.
Michaela Lišková pracuje v oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR (CC).
Vy jako jazykovědkyně znáte všechna slova z úvodu?
Všechna ne, ale zkusím to. Kyberpárty je hádám párty s využitím počítače. Hajp znamená, že se kolem něčeho udělá haló. Divnopravidla jsou prostě divná pravidla. Flexit je chlubit se a LOL označuje velké pobavení (z anglického laughing out loud). A planetariáni? To tedy nevím.
To jsou lidé, kteří se stravují tak, aby zbytečně nezatěžovali planetu.
Aha, to dává smysl. Starost o naši planetu je navýsost aktuálním tématem. Neologismy, tedy nová nebo nově upravená slova, vznikají většinou v souvislosti s nějakou živou událostí či problémem.
A jaké neologismy se objevily v souvislosti s válkou na Ukrajině?
Napadá mě sloveso molotovovat neboli házet Molotovovy koktejly (zápalné láhve). Nově se užívají také různá opovržlivá označení ruského prezidenta Vladimira Putina, například liliputin s odkazem na jeho malý vzrůst, Putler, což vzniklo propojením s příjmením Adolfa Hitlera, nebo Vladimort – zde je patrná narážka na fiktivní postavu Lorda Voldemorta.
Kde můžeme nová slova najít?
Ve slovníku neologismů, na webu pak v databázi neologismy.cz. Najdete v ní slova, která jsou autentická, někdo je použil ve skutečné komunikaci. Vznikají také slova, která někdo vymyslel jen pro zábavu, určitou příležitost. K jejich evidenci slouží například otevřený slovník cestina20.cz.
Kolik neologismů je dnes v databázi?
Přes tři sta padesát tisíc. Denně jich přibude asi deset, ročně tisíce. Některé mají jepičí život, jiné se ujmou a začnou žít mezi lidmi. Výjimečná situace nastala v době pandemie covidu, která přinesla spoustu nových slov, jako je očkobus – mobilní vůz, kde se očkuje proti covidu, koroňátko – dítě narozené za koronavirové pandemie – nebo chřipečkář – člověk zlehčující onemocnění covid-19 přirovnáváním k běžné chřipce.
Koulektiv neboli výhradně mužská společnost – nové slovo ze slovníku Čeština 2.0.
Jak se neologismy do databáze dostávají?
U nás v Ústavu pro jazyk český je zanášejí takzvaní excerptoři. Slova vyhledávají tak, že čtou nejrůznější texty od literatury přes magazíny po návody. Neologismy si zapisují, i když sledují zprávy nebo je zaslechnou cestou do práce.
Co dělá nové slovo atraktivní tak, že se začne používat?
Univerzální pravidlo, které slovo se uchytí a proč, neexistuje. Nelze totiž předpokládat vývoj událostí, které zásadně ovlivňují, jaká slova používáme. Neologismus musí být něčím jiskřivý a u každého to může být něco jiného. Roli hraje většinou neopotřebovanost, novost. K jeho používání musí být společenská potřeba.
Z jakých jazyků, vedle angličtiny, k nám pronikají nová slova?
Třeba z němčiny je to mobilheim, z francouzštiny après-ski, z portugalštiny název tropického ovoce açaí. Ze vzdálenějších jazyků je to pojmenování sebeobranné techniky krav maga, pocházející z hebrejštiny, oblečení jako pareo, které k nám dorazilo z tahitštiny. Často jde také o názvy pokrmů, jako je arabský hummus nebo japonské suši. Z japonštiny máme i nové slovo karoši, což označuje smrt z přepracování.
Co všechno se na češtině dá zkoumat?
Kolegové v našem ústavu se zabývají například tím, jaký je původ slov a jaká byla čeština v dávné minulosti. V rámci sociolingvistiky zkoumají, jak se mluví ve škole, u lékaře nebo v televizi. Studují také nářečí nebo v rámci gramatiky promýšlejí, kolik by bylo nejlepší mít slovních druhů. Mě nejvíce zajímá slovní zásoba a slovníky.
Co vás přivedlo k neologismům?
Při studiu na vysoké škole jsem tady v Ústavu pro jazyk český působila jako pomocná vědecká síla a zrovna se připravovaly slovníky neologismů. Přišlo mi zajímavé, že skrze ta slova mohu poznávat svět, dozvídat se o existenci nových věcí.
Máte mezi neologismy oblíbence?
Možná výstižný frazém tepláky jsou nové kalhoty. Ale jako jazykovědkyně těžko můžu zvolit jen jeden výraz. Celý den se zabývám slovy, většinou konzumuji tolik nejrůznějších textů, až mi písmena lezou ušima. Někdy jsem po celodenní práci vyčerpaná a místo knihy se raději podívám na nějaký film nebo seriál na Netflixu v původním znění.
Češtinu máte ale pořád ráda…
Samozřejmě, to se s láskou k jiným jazykům nevylučuje, právě naopak.
Netflix jste si sebou „vzala“ i do práce. Co jste zkoumala?
Zajímaly mě krátké české popisky shrnující děj pořadu nebo filmu. Čteme je, když se rozhodujeme, na co se budeme dívat. Hledala jsem v nich neologismy, zkoumala, jak se pracuje s různými jazykovými hříčkami. Někdy je však vidět, že popisky vznikají velmi rychle, a daní za rychlost je pak bohužel menší péče o jazyk.
A jak rychle se dnes proměňuje slang mladých lidí?
Poměrně rychle. Jedním z důvodů je poptávka po neotřelých výrazech, které mají nimbus výjimečnosti. Záměrně nejsou srozumitelné pro dospělé, rodiče nebo pedagogy. Mladí potřebují komunikaci, ve které se cítí doma, kam jim nikdo cizí nechodí. Nová slova proto patří především k jejich vyjadřování a my starší bychom se je neměli snažit za každou cenu používat.
Jenže starší generaci spíš mluva mladých děsí…
Zlatá doba vyjadřování je pro každého doba mládí. Babičky a dědečkové nám říkají, že je hrůza, jak se dnes mluví, že mladí lidé neumí správně psát, odbývají výslovnost. Až budou dnešní patnáctiletí důchodci, budou to samé říkat svým vnoučatům. Děje se tak už staletí.
V každé generaci je to stejné – starší jsou přesvědčeni, že mladí neumí pořádně mluvit ani psát.
Jak se vlastně dostáváte ke slangovým slovům mladé generace?
Prst na tepu doby mi pomáhají držet mé dvě dcery. Díky nim znám slova jako chillovat – odpočívat, felit – užívat si, vibes – atmosféra, nálada nebo různé zkratky jako OMG vyjadřující překvapení nebo BTW – mimochodem.
Jak vám šla čeština ve škole?
Dobře, ale školní výsledky nejsou tak určující. Ve škole také hodně záleží na tom, jakého pedagoga dostanete.
Byla jste jedničkářka?
Pocházím z učitelské rodiny a pořád jsem se snažila mít samé jedničky. Kdybych to mohla udělat z dnešního pohledu jinak, tak bych bývala raději více energie věnovala předmětům, které mne bavily, což byla čeština, cizí jazyky nebo třeba dějepis. I na úkor toho, že bych se tolik neučila třeba chemii, která mi k srdci úplně nepřirostla.
Co by se mohlo stát, kdybychom se přestali češtinu učit ve škole?
To je velmi zajímavá otázka! Určitě by docházelo kvůli zmatkům v pravopise k nedorozuměním. Ale možná bychom naopak začali více dbát na to, jak mluvíme, píšeme. Ukázalo by se, jak je důležité umět vyjádřit myšlenku tak, aby nám druhý skutečně porozuměl. Zjistili bychom, že nám čeština ve škole chybí. Mohly by vznikat nějaké alternativní způsoby výuky. Školu by začali suplovat třeba rodiče.
Češtinu bychom si tedy nenechali vzít?
Jsem o tom přesvědčená. Jazyk je hodnota pro každého z nás. Věřím, že bychom nedopustili, aby čeština upadala. Ale lze si představit různé scénáře, v extrémních případech zánik, nebo naopak rozkvět jazyka.
Co dělá lidem největší problém v českém pravopise?
Podle jazykové poradny, kam se lidé obracejí s jazykovými problémy, je to psaní velkých a malých písmen a čárek. Interpunkční pravidla bývají někdy hlavolamy a není vždy jen jedno správné řešení. Některá pravidla jsou v češtině nepřehledná a zastaralá a úkolem jazykovědců je také postupně pracovat na jejich úpravách.
Text: Zuzana Šprinclová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
- Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
- Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
- V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
- Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
- Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
- Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
- Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
- Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.