Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
20. 11. 2024
Martin Steiner z Filosofického ústavu AV ČR patří k nejvýznamnějším světovým komeniologům, odborníkům na život a dílo Jana Amose Komenského. Za své výzkumy získal 16. listopadu 2024 společně s dalšími osobnostmi české vědy Medaili Josefa Hlávky. Ocenění uděluje nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových na lužanském zámku u Přeštic tradičně v předvečer Dne boje za svobodu a demokracii.
Nadace mecenáše a zakladatele České akademie pro vědy, slovesnost a umění oceňuje na ceremoniálu nejen zkušené vědce a vědkyně, ale i studenty a studentky vysokých škol a mladé talenty z pracovišť Akademie věd ČR.
Martin Steiner vystudoval na Filosofické fakultě UK klasickou filologii a bohemistiku. Od začátku sedmdesátých let 20. století až do současnosti se podílí na edici Dílo Jana Amose Komenského – J. A. Comenii Opera omnia. V publikační činnosti se zaměřuje na otázky jazyka a stylu Komenského latiny a sleduje jeho názory a vztah k antickým autoritám a reformačním myslitelům, oceňována je i jeho překladatelské práce. Zkušenosti předává studentům na své alma mater.
Komeniolog Martin Steiner
„Jako každý rok, v předvečer 17. listopadu, oslav svátku svobody a demokracie, jsme si připomněli další významný aspekt společnosti: mecenát vědy. Jsem rád, že se laureátem letošní Medaile Josefa Hlávky stal Martin Steiner, který svůj vědecký život zasvětil zejména dílu Komenského,“ zdůraznil místopředseda Akademie věd ČR Ondřej Beránek.
Medaile převzali také František Hrdlička z Českého vysokého učení technického, Věra Vávrová z Univerzity Karlovy, Igor Schreiber z Vysoké školy chemicko-technologické, Milena Bartlová z Vysoké školy uměleckoprůmyslové a Jan Maxmilián Honzík z Vysokého učení technického v Brně.
Cena pro talentované vědce
Cenu Josefa Hlávky, kterou získávají talentovaní studenti a absolventi a badatelské naděje, obdrželo také pět vědkyň z Akademie věd ČR. „Pestrá práce pětice badatelek se věnuje tématům na pomezí archeologie a jaderné fyziky či buněčné biologii,“ vyzdvihl Ondřej Beránek.
Ocenění získaly Veronika Brychová, Zuzana Golec Mírová a Eva Štěpanovská z Ústavu jaderné fyziky a Eliška Bartl Koutná a Zuzana Osifová z Ústavu organické chemie a biochemie.
Rozhovor s laureátkou ceny Veronikou Brychovou o jejím výzkumu si přečtěte zde.
Ceremoniál patřil rovněž udílení tzv. „trvalých legátů“ – tradiční finanční dotace městu Přeštice na podporu školství a kultury, klatovskému gymnáziu Jaroslava Vrchlického na podporu talentovaných studentů a Národnímu technickému muzeu v Praze na doplnění sbírek.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových
Foto: Filosofický ústav AV ČR
Přečtěte si také
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Akademie věd zabodovala v soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
- Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.