Zahlavi

Konference SYRI: Jak zvýšit odolnost společnosti po covidu a v době konfliktů?

08. 11. 2023

Dezinformace na sociálních sítích, psychická kondice učitelů, život v českých periferiích nebo politicko-psychologické aspekty pandemie covidu-19. I o těchto tématech se hovořilo na jednodenní výroční konferenci SYRI – Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik. Konala se ve středu 8. listopadu 2023 v Karolinu, historickém sídle Univerzity Karlovy. Konsorcium SYRI propojuje od roku 2022 na 150 vědkyň a vědců z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity a Univerzity Karlovy a poskytuje jedinečné místo k prohlubování mezioborového výzkumu.

„Přírodovědec může vymyslet sebelepší lék a sebelepší vakcínu, ale když je společnost nepřijme, je to zbytečná práce. Pomoci pochopit, proč určitá část společnosti nějaké věci nepřijímá je výsostnou úlohou sociálních a humanitních věd,“ řekla na úvod konference předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Podle ní je velmi dobře, že se pod hlavičkou SYRI potkávají vědci a vědkyně z různých oborů, protože právě z této synergie může vzejít lepší pochopení složitých fenoménů dnešní turbulentní doby.

Eva Zažímalová zahajuje konferenci SYRI
Konferenci zahájila mimo jiné předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Psychická kondice učitelek a učitelů
Pandemie covidu-19, invaze Ruska na Ukrajinu a eskalující konflikt na Blízkém východě vyvolaný terorem Hamásu – v posledních třech letech se na nás valí dlouho nepoznané krizové situace, které vyvolávají pnutí ve společnosti. Projevuje se na různých úrovních včetně školství.

Až pětina českých pedagogů trpí fyzickým vyčerpáním a šest procent učitelek a učitelů splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Vyplývá to z výzkumu, jehož prvotní výsledky dnes na konferenci představila Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR. Učitelé podle výzkumu za největší zdroje stresu považují vysoké pracovní vytížení, přetížení administrativou, problémové chování žáků a obtížnou komunikaci s rodiči.

Šetření, jehož spoluautorem je Jiří Mudrák ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR, tak potvrdilo známý fakt, že učitelství patří mezi psychicky velmi náročná povolání. Zároveň ale přineslo i pozitivní výsledky: většina pedagogů je se svou prací spokojena a mnozí disponují takzvaným psychologickým kapitálem. Jde o souhrn pozitivních vlastností a zdrojů jedince, který zahrnuje čtyři klíčové prvky: optimismus, sebedůvěru, naději a odolnost.

„Psychologický kapitál významně snižuje pociťovaný konflikt mezi prací a rodinou a potažmo snižuje riziko vyhoření. Souběžně pozitivně působí na pracovní angažovanost a lze jej cíleně rozvíjet a trénovat. Jeho rozvoj je tedy další cestou, jak posílit duševní pohodu učitelů,“ vysvětlila Kateřina Zábrodská.

Kateřina Zábrodská
Výzkumná pracovnice Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV ČR na konferenci SYRI

Periferie mordorem české společnosti?
V souvislosti se současnými krizemi se často hovoří o polarizované společnosti, rozděleném Česku, „pražské kavárně“, která nerozumí venkovu, a podobně. Zároveň se v médiích nezřídka objevují bombastické zprávy o městech, kde se žije skvěle, a periferiích, kde nikdo žít nechce. Jako „druhé Česko“ se označují zejména příhraniční oblasti, Karlovarsko, Ústecko nebo Moravskoslezský kraj.

Tato rétorika ale oslabeným krajům rozhodně nepomáhá a měla by se změnit, míní Josef Bernard ze SYRI a Sociologického ústavu AV ČR. Ve svém konferenčním příspěvku zdůraznil, že by bylo vhodné oslabit vnímání periferie jako „mordoru české společnosti“, vnímání, jež je vlastní některým novinářům, ale i výzkumníkům.

Data z výzkumů Sociologického ústavu AV ČR sice potvrzují, že je v periferiích skutečně větší chudoba a objektivně některé aspekty žití nejsou tak příjemné jako v centru (třeba horší dojezdnost), na druhou stranu subjektivní vnímání obyvatel neodpovídá katastrofickým představám. „Bydlení v periferiích se nepropisuje negativně do životní spokojenosti. Naopak jsme zjistili, že nejméně spokojených lidí žije v prosperujících jádrech,“ řekl Josef Bernard. Podle jeho názoru se v Česku potřebujeme naučit vnímat a prezentovat také silné stránky periferií, ne pouze poukazovat na ty negativní.  

Josef Bernard
Josef Bernard ze SYRI a Sociologického ústavu AV ČR

Konference nabídla více než třicítku příspěvků, jež se týkaly všech devíti výzkumných oblastí institutu. Vědecká ředitelka SYRI Klára Šeďová podobu fungování institutu přirovnala k neuronové síti. „Síla sítě je v její plasticitě. Umožňuje nám přemýšlet a učit se,“ uvedla při bilancování prvního roku a půl fungování institutu. Dodala, že vědkyním a vědcům sdruženým v SYRI už vyšlo několik desítek článků v prestižních časopisech. Program a shrnutí konference je k dispozici na webu SYRI.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: František Géla, Univerzita Karlova
 

20231108_SYRI_01_UVOD_36

20231108_SYRI_01_UVOD_36

20231108_SYRI_01_UVOD_40

20231108_SYRI_01_UVOD_40

20231108_SYRI_02_BLOK1_04

20231108_SYRI_02_BLOK1_04

20231108_SYRI_02_BLOK1_22

20231108_SYRI_02_BLOK1_22

20231108_SYRI_02_BLOK1_34

20231108_SYRI_02_BLOK1_34

20231108_SYRI_02_BLOK1_52

20231108_SYRI_02_BLOK1_52

20231108_SYRI_03_BLOK2_09

20231108_SYRI_03_BLOK2_09

20231108_SYRI_03_BLOK2_10

20231108_SYRI_03_BLOK2_10

20231108_SYRI_03_BLOK2_14

20231108_SYRI_03_BLOK2_14

20231108_SYRI_03_BLOK2_17

20231108_SYRI_03_BLOK2_17

20231108_SYRI_03_BLOK2_34

20231108_SYRI_03_BLOK2_34

20231108_SYRI_03_BLOK2_41

20231108_SYRI_03_BLOK2_41

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce