Zahlavi

#LÉTO S AV ČR: Za poznáním zemětřesení i těžby zlata do Kašperských Hor

12. 08. 2021

Kašperské Hory vítají na svém webu návštěvníky v šumavském městě plném zlata a skvělých příležitostí. Nelze než souhlasit. Odhlédneme-li od bezpočtu turistických a přírodních lákadel malebné krajiny, nabízejí i další příležitosti, jak strávit volný čas a dozvědět se také něco zajímavého. Jednou z nich je Muzeum seismometrie provozované Geofyzikálním ústavem AV ČR, vzdálené jen pár kilometrů od centra města. Nachází se v původní budově seizmické observatoře, kde jsou k vidění historické seizmometry a registrační aparatury. Součástí prohlídky je rovněž dobrodružná procházka štolou Kristýna.

Jelikož se expozice věnuje zejména měření zemětřesení v minulosti, podívejme se krátce také do historie samotné seizmické stanice Kašperské Hory. Do trvalého provozu byla uvedena „na Silvestra“ roku 1960. Umístili ji do bývalé zlatonosné štoly Kristýna z roku 1802, hluboko do skály v údolí Zlatého potoka. Těžba zlata má však v této lokalitě tradici mnohem delší, rýžovali jej zde už Keltové (7.–5. století před n. l.) či Slované (9.–10. století). Kašperské Hory poté díky bohatým ložiskům zlata patřily ve středověku a raném novověku mezi nejvýznamnější hornická města v Čechách.

V současné době je zdejší stanice součástí České regionální seizmické sítě a také mezinárodní sítě stanic a díky nízké úrovni rušení patří k nejcitlivějším na světě. Zaznamenává zemětřesení i z dalekých krajů, například Japonska, Nového Zélandu nebo Chile. Naměřená data se používají k určení základních údajů o zemětřeseních, jako je poloha epicentra, čas vzniku či velikost otřesu, následně pak přispívají i k výzkumu stavby nitra naší planety. Seizmické snímače se nacházejí 100 metrů hluboko ve štole Kristýna.

Štola Kristýna
Vstup do štoly Kristýna, ve které jsou umístěny seizmické snímače

Čínské prvenství v detekci zemětřesení
Muzeum seismometrie se nachází v původní dřevěné budově observatoře. Množství přístrojů ilustruje vývoj seizmometrů (seizmografů) od šedesátých let 20. století do současnosti. Dozvíme se například, k čemu sloužil takzvaný začazený papír, jehly či děrné štítky, případně kdo byl a jaké světové prvenství drží Axel Plešinger, nebo že místní stanice má i svou tajnou vojenskou minulost spojenou s atomovými výbuchy.

Můžeme tu však najít i kousky mnohem starší (pochopitelně ne originály), z doby, kdy bylo měření zemských otřesů takříkajíc v plenkách – například model téměř dva tisíce let starého seizmoskopu, který vynalezli v Číně. Už tenkrát dokázali učenci za pomoci tohoto důmyslného zařízení určit směr, odkud otřesy přišly. „Je to první známé zařízení na detekci zemětřesení. Je založené na principu kyvadla, který se dodnes využívá i v těch nejmodernějších přístrojích,“ upřesňuje náš průvodce Petr Jedlička z Geofyzikálního ústavu AV ČR. V muzeu se dozvíte i zajímavé informace o stavbě Země, vzniku zemětřesení, šíření seizmických vln, seizmické aktivitě na našem území atd.

Exponáty v Muzeu seismometrie
V muzeu jsou k vidění historické přístroje pro měření zemětřesení.

Pozor na noční letce
Jestliže se návštěvník (ideálně nadšenec do techniky či podobný geek) už dostatečně pokochal sofistikovanými přístroji, může pokračovat v prohlídce do štoly Kristýna. Vybaven bezpečnostní helmou si projde několik set metrů vlhkých studených tunelů, kde jsou umístěny měřicí přístroje. Ale pozor, narazit tu můžete nejen hlavou o nízké stropy chodeb, ale také na zajímavé živočichy – totiž na netopýry. Místní štola je pravidelným zimovištěm několika druhů netopýrů (vrápenec malý, netopýr velký, vodní či řasnatý aj.), celkem tu přebývá více než tři sta jedinců a jejich počet utěšeně stoupá.

Netopýři ve štole Kristýna
Netopýři obývají především vzdálenější kouty štoly Kristýna, kam veřejnost nemá přístup.

Začali jsme zlatem a zlatem také skončíme. Ačkoli jsou těžařské dny pro tuto lokalitu již sečteny, vzácné kovy se tu stále nacházejí, a to v množství větším než malém. „Geologické průzkumy ukázaly, že by tu mělo být okolo 120 tun dosud nevytěženého zlata a také 45 tisíc tun wolframu,“ dodává Petr Jedlička a přímo v chodbách ukazuje, kudy vedou křemenné žíly obsahující zlato a kde je možné vidět stopy wolframové rudy. Těžební povolení už se ale nevydávají, a proto se místní historií měření zemětřesení i těžby zlata může potěšit každý příchozí.

Geofyzikální ústav AV ČR nabízí komentované prohlídky v kalendáři akcí na svých webových stránkách nazvaných Za tajemstvími Země, po předchozí domluvě je však možné zarezervovat si prohlídku individuálně.

#LÉTO S AV ČR

Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Za týden vás pozveme na Moravu do archeoparku Pavlov mezi pravěké lovce mamutů.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-01

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-01

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-05

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-05

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-07

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-07

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-08

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-08

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-11

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-11

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-15

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-15

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-16

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-16

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-19

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-19

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-20

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-20

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-25

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-25

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-27

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-27

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-28

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-28

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-33

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-33

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-36

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-36

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-52

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-52

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-55

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-55

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-61

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-61

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-62

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-62

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-68

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-68

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-74

2021-06-16_GFU_Seismologicka laborator_Kasperske Hory_web-74

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce