Zahlavi

#LÉTO S AV ČR: Zámek Liblice nabízí piknik s noclehem i koncert Dana Bárty

02. 09. 2021

Letní seriál výletů s Akademií věd ČR zakončíme velkolepě. Poslední tip, který jsme si pro vás připravili, v sobě snoubí jak bohatou historii, tak i přírodní rarity či moderní techniku (alespoň ve své době). Zámek Liblice ve středních Čechách dnes slouží jako reprezentační sídlo Akademie věd ČR, vedle toho se tu konají prohlídky i akce pro rodiny s dětmi či milovníky dobrého jídla a pití. V září návštěvníky přiláká třeba Den medu a koncert nadšeného včelaře Dana Bárty.

Zámek Liblice nedaleko Mělníka bývá právem nazýván barokní perlou, v letech 1699–1706 ho nechal postavit hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova podle projektu Giovanniho Battisty Alliprandiho, jednoho z nejvýznamnějších představitelů dynamického baroka u nás – známý je například komplexem staveb v Kuksu či řadou pražských šlechtických paláců.

V 19. století byl zámek novorenesančně přestavěn. Postupně přešel do vlastnictví šlechtických rodů Valdštejnů či Thun-Hohensteinů. Od padesátých let minulého století je v rukou Akademie věd, i proto se interiéry tak výjimečně zachovaly.

Zámek Liblice z leteckého pohledu
Severní část areálu tvoří zámek a symetrická dvojice hospodářských budov uzavírající čestný dvůr.

Třípatrová budova má elipsovitý střed, v němž jsou hlavní společenské místnosti. Ve dvoupatrových obdélníkových křídlech se nacházejí místnosti obytné. Ze stropu sálu, probíhajícího více patry, visí dva velké lustry, jejichž záři mohli obdivovat lidé na počátku 20. století v úplně stejné podobě jako dnes – už tehdy totiž byly elektrické. Thun-Hohensteinové byli milovníky pokroku, a tak v areálu nechybělo dynamo na benzinový pohon, v hospodářských budovách se pracovalo s cirkulárkou a zahrady byly vybaveny moderním závlahovým systémem.

Chránění živočichové i rostliny
Zahrady jsou ostatně druhou perlou zámeckého komplexu. Tvoří je francouzský park se skutečně impozantními dřevinami – liliovníkem tulipánokvětým, metasekvojí čínskou, topoly bílými, vzrostlými platany, duby a kaštany. Součástí parku je jezírko, napájené podzemními prameny, s chráněnými druhy žab – skokany hnědými, skřehotavými, štíhlými či ropuchami obecnými. Narazit lze i na poměrně vzácnou užovku obojkovou. Část parku je chráněna jako přírodní památka.

Zámecký park se s návštěvníky loučí sluneční bránou, skrze kterou je pouští do přilehlé obory. Kdysi sloužila jako bažantnice, dnes tudy vedou dva okruhy naučné stezky, turisty seznamují s architekturou, historií a rekonstrukcí zámku, faunou, flórou a přírodními poměry lužního lesa i mokřadních luk v oboře. Zahlédnout tu můžete stáda pasoucích se daňků či opravdovou vzácnost – vstavače bahenní, růžově až fialově kvetoucí orchideje, které rostou na místní slatinné louce, od roku 1986 chráněné coby přírodní rezervace.

Vstavač bahenní
Slatinná louka u Liblic je jedno z posledních míst, kde můžete vzácný vstavač bahenní vidět ve volné přírodě.

Bydlet jako na zámku
Na své si zde přijdou nejenom milovníci procházek, ale také hosté, kteří o sebe nechají rádi pečovat. Zámek dnes slouží pro reprezentační účely Akademie věd ČR. Vedle vědeckých konferencí se tu však koná i mnoho akcí pro veřejnost.

V nabídce naleznete několik druhů pikniků, které zde pro vás rádi připraví včetně deky, polštářů anebo deskových a míčových her. Můžete si na recepci půjčit rybářské pruty a zarybařit si v místním jezírku. Anebo si ve vyhrazené dny zacvičit jógu. Místní restaurace pro své hosty připravuje degustační menu a v neděli se pravidelně konají prohlídky zámku. Pokud se chcete cítit opravdu jako šlechtici, můžete tu i přespat, areál funguje rovněž jako hotel.

A co bude na programu během babího léta? V neděli 12. září 2021 se v Liblicích bude již popáté slavit Den medu, který se zde uskuteční v rámci mezinárodního projektu Dny evropského kulturního dědictví. V zámku budou probíhat komentované prohlídky interiérů, připravena bude i expozice historie a současnosti včelařství. Chybět samozřejmě nesmí degustace medů přímo od včelařů z regionu, dospělí budou moci ochutnat i něco trochu ostřejšího – medovinu či medové pivo z nedalekého vyhlášeného pivovaru. Vše, co má spojitost se včelařstvím, nabídne tematický jarmark na terase zámku. A v parku proběhne soutěž pro děti či ukázky praktického včelařství včetně živých včel v proskleném úlu. Den medu uzavře hudebník a také včelař Dan Bárta komorním koncertem.

#LÉTO S AV ČR

Pro inspiraci třeba i na podzimní výlety se podívejte na přehled uveřejněný v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR, roztříděný podle krajů.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec a Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Zdeněk Fiedler, Wikimedia Commons; Shutterstock

Licence Creative Commons Text a fotografie ve fotogalerii níže jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

2021_09_02_Liblice_01

2021_09_02_Liblice_01

2021_09_02_Liblice_02

2021_09_02_Liblice_02

2021_09_02_Liblice_03

2021_09_02_Liblice_03

2021_09_02_Liblice_04

2021_09_02_Liblice_04

2021_09_02_Liblice_05

2021_09_02_Liblice_05

2021_09_02_Liblice_06

2021_09_02_Liblice_06

2021_09_02_Liblice_07

2021_09_02_Liblice_07

2021_09_02_Liblice_08

2021_09_02_Liblice_08

2021_09_02_Liblice_09

2021_09_02_Liblice_09

2021_09_02_Liblice_10

2021_09_02_Liblice_10

2021_09_02_Liblice_11

2021_09_02_Liblice_11

2021_09_02_Liblice_12

2021_09_02_Liblice_12

2021_09_02_Liblice_13

2021_09_02_Liblice_13

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce