Magazín A / Věda a výzkum: O strachu a rezilienci. Jak lépe odolávat obavám
16. 03. 2023
Válka na Ukrajině, klimatická změna, přírodní katastrofy, pandemie covidu-19… Více než dost důvodů ke znepokojení a obavám. Fenoménu strachu a rezilience neboli odolnosti se věnuje aktuální číslo magazínu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.
1/2023 (verze k listování)
1/2023 (verze ke stažení)
Strach je jednou ze základních emocí, je přirozený a do určité míry potřebný. Neměl by nás ale ovládnout. Přirozených obav lidí se dá zneužít a posilováním kultury strachu se oslabuje celá společnost. Vnímají to také vědkyně a vědci z humanitních oborů Akademie věd ČR, kteří téma rozvíjejí mimo jiné v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století, Potenciály krize a efektivní transformace.
Článek s názvem Strach. Jak mu odolávat si můžete přečíst na stranách 18–29 a zkrácenou verzi textu je možné si poslechnout také formou audiočlánku:
Výběr z dalších textů:
Nenasytné nádory – Rakovinné buňky potřebují pro své dělení velmi mnoho stavebního materiálu. Když dojde, dokážou přesvědčit zdravé buňky v okolí, aby jim jej dodaly – jak to dělají? Více v textu o výzkumu Kateřiny Rohlenové z Biotechnologického ústavu AV ČR.
Roman Pleskot: Srdcař ve světě buněk – Rozhodoval se mezi kariérou basketbalisty a umělce, nakonec ho však uhranuly rostlinné buňky. Dění ve zdánlivě nehybných květinkách je totiž dynamičtější a napínavější než košíková. A navíc je to pastva pro oči. Rozhovor s Romanem Pleskotem z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Recept na dlouhověkost – Narodil se v době Williama Shakespeara a dodnes proplouvá hlubokými vodami chladného oceánu. Žralok malohlavý je jedinečným tvorem na Zemi, dožívá se totiž více než 400 let. Text o výzkumné expedici vedené Václavem Brázdou z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně.
Krajina mezolitu – Fotostory z terénních prací mezinárodního týmu archeologů na Kokořínsku v Čechách.
Náhradní díly pro člověka – Cévy, kůže, kosti a klouby dostávají během lidského života čím dál víc zabrat. Tkáňová inženýrka Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR vymýšlí, čím poničené originály těchto částí těla co nejelegantněji nahradit.
Velká síla v malém balení – Lidská společnost je na elektrické energii závislá. Éra fosilních zdrojů však pomalu spěje ke konci, a tak musíme hledat nové ekologické a udržitelné zdroje. Jednou z cest jsou malé modulární reaktory.
Alice v říši československé – Budova Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se nachází v pražské Libni. V jejích útrobách najdeme depozitáře plné historických a osobních fondů mnoha význačných postav československých dějin. Například jedné neobyčejné Alice.
Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.