Zahlavi

Memorandum: UK, AV ČR a UPOL posílí svou institucionální odolnost

25. 11. 2024

Zástupci Akademie věd ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci podepsali dnes memorandum o spolupráci za účelem navázání aktivní spolupráce v oblasti institucionální odolnosti vzdělávacích a výzkumných institucí.

Memorandum bylo uzavřeno v reakci na aktuální bezpečnostní situaci ve světě. Všechny tři instituce shodně vnímají potřebu zavést a realizovat systém opatření na posílení bezpečnosti výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování a na ochranu dobrého jména akademických pracovišť. Uzavření Memoranda vytvoří prostor pro budování komunity odborníků k řešení otázek bezpečnosti vzdělávací a výzkumné činnosti a pro úzkou spolupráci a koordinaci při zavádění opatření na posílení bezpečnosti výzkumu na pracovištích smluvních stran. Memorandum zároveň poskytne platformu pro sdílení zkušeností a výměnu informací na národní úrovni i pro vedení bilaterálních konzultací k tématu s výzkumnými pracovišti napříč EU, resp. jinde ve světě.

„Doba, ve které žijeme, si žádá předvídat veškerá možná rizika. Na Univerzitě Karlově si plně uvědomujeme, jaké dopady by mohlo mít podcenění těchto hrozeb v případě, že bychom nevytvořili jasně daná opatření, která nám umožní posílit bezpečnost výzkumu proti nelegitimnímu ovlivňování. Spojením s dalšími institucemi můžeme vytvořit základy pevné spolupráce a vzájemně sdílet poznatky, které nám pomohou být vůči nežádoucím vlivům odolnějšími,“ sdělila k podpisu memoranda rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková. 

„Spolupráce institucí při posilování bezpečnosti výzkumu hraje klíčovou roli pro úspěšné zavedení efektivního systému ochrany. Sdílení zkušeností, odborníků a specializovaných zdrojů umožní nejen rychlejší pokrok v této oblasti, ale zároveň povede k úsporám personálních i finančních prostředků. V nadcházejícím období bude zásadním úkolem vytvoření a poté průběžná aktualizace bezpečnostních strategií a koncepcí, které zajistí jednotnou úroveň ochrany výzkumu pro stejné činnosti napříč akademickými pracovišti,“ uvedla předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

„Proti hrozbám je třeba postupovat společně a jednotně. Jsem proto rád, že patříme mezi tři významné instituce v naší zemi, které si rizika nelegitimního ovlivňování nejen plně uvědomují, ale především chtějí aktivně spolupracovat a posilovat bezpečnost a odolnost celého segmentu vzdělávacích a vědeckých institucí. Bezpečnost a důvěryhodnost výzkumu pro nás nejsou pouze pojmy, ale naopak patří ke zcela zásadním hodnotám, které musíme být připraveni bránit se stejnou samozřejmostí, s jakou se snažíme ochraňovat a rozvíjet ideály humanity, demokracie a svobody,“ dodal rektor Univerzity Palackého v Olomouci Martin Procházka.

Podpisem se jednotlivé instituce zavázaly spolupracovat na tvorbě metodik pro zavedení opatření zaměřených na posílení bezpečné mezinárodní výzkumné a akademické spolupráce, správu duševního vlastnictví a řízení rizik, zejména v oblastech výzkumu s významným transformačním potenciálem znalostí a technologií. Dále se hodlají podílet na komunikačních, vzdělávacích a osvětových aktivitách spojených s touto agendou a sdílet výstupy takových aktivit. Konkrétní opatření na posílení bezpečnosti výzkumu, které vzejdou ze vzájemné spolupráce, se budou vztahovat zejména k oblastem ochrany proti nelegitimním zásahům do činnosti vysokoškolských a výzkumných institucí, zavedení důsledného systému ochrany duševního vlastnictví, zajištění informační bezpečnosti a dodržování obecně závazných předpisů a pravidel. 

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce