Zahlavi

Na přelomu týdne hrozí přízemní mrazíky, mohou poškodit některé plodiny

22. 04. 2025

Teploty v noci na neděli a na pondělí mohou podle aktuálních předpovědí klesat k nule. Zatím se zdá, že ovocné stromy by ohrožené být neměly, protože by se měly vyskytovat nejvýše přízemní mrazíky. Ty mohou podle Evy Svobodové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe poškodit vzcházející rané brambory či cukrovou řepu.

Mezi ohrožené regiony patří podle varování na webu Agrorisk.cz Polabí, Vysočina, Rakovnicko, Karlovarsko a jižní Čechy. V některých lokalitách se u brambor jedná o vysoké riziko, tedy druhé nejvyšší. Web pomáhá zemědělcům s předstihem vyhodnocovat různá rizika včetně mrazů. „Předpovědi ukazují, že teplota ve dvou metrech nad zemí může klesnout ke dvěma stupňům Celsia. Nelze proto nyní vyloučit, že při vyjasnění budou přízemní teploty klesat pod bod mrazu,“ řekla Svobodová. V dalších dnech budou meteorologové předpovědi ještě upřesňovat.

Pěstitelé mohou brambory ochránit tím, že je přikryjí folií či netkanou textilií. Stejně mohou postupovat například zahrádkáři, pokud chtějí chránit zeleninu. „V raně bramborářských oblastech je běžné, že zemědělci mají porosty přikryté folií standardně,“ doplnila Svobodová.

Loni ve stejném termínu přišly mrazy, které zdecimovaly v Čechách téměř kompletně úrodu ovoce a na Moravě ji poničily z velké části. To by se zatím letos opakovat nemělo. „Riziko pro kvetoucí ovocné stromy ani pro révu vinnou zatím nevidíme,“ řekla Svobodová. Většina ovocných stromů je nyní v plném květu a začínají nakvétat i jabloně, a to i na Vysočině. Meruňky či broskvoně už jsou na jižní Moravě odkvetlé.

Riziko ranních mrazů trvá až do poloviny května. Letos poškodily ovocné stromy jen málo a lokálně začátkem dubna.

Kontakt:

Ing. Eva Svobodová Ph.D.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
svobodova.e2@czechglobe.cz

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce