Odborníci řešili, jak zvýšit kvalitu rozhodování Grantové agentury ČR
21. 10. 2022
Jednou z možností, jak financovat výzkum, je požádat o podporu od Grantové agentury ČR. Přihlášený projekt prochází procesem posuzování a výsledný ortel, zda jej GA ČR zafinancuje, leží v rukách vědců z oborových komisí a hodnoticích panelů. Na téma kompetentnosti panelistů hodnotit projekty řešitelů z hlediska jejich publikační výkonnosti diskutovali 19. října 2022 v budově CERGE-EI účastníci semináře Hodnotitelé a hodnocení: panely GA ČR očima bibliometrie, který organizoval think-tank IDEA.
V současnosti při Grantové agentuře ČR funguje pět oborových komisí a 39 hodnoticích panelů. Panely mají v průměru deset členů – vědců působících v daných oborech. Panelisté musejí být schopni rozpoznat potenciál projektu, což vyžaduje vysokou vědeckou erudovanost. Jednou z možností, jak vyčíslit zkušenosti vědce, je zhodnocení jeho publikační výkonnosti pomocí bibliometrie. Tématem se zabýval Matěj Bajgar ve své studii Publikační výkonnost panelistů Grantové agentury ČR (2019–2021), jejíž výsledky představil v úvodu semináře. Analýza vznikla jako projekt think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR.
Hodnocení projektů jako ligová tabulka
Ve studii Matěj Bajgar analyzoval, nakolik výsledky členů hodnoticích panelů Grantové agentury ČR potvrzují jejich předpokládanou vědeckou zkušenost, tedy i schopnost hodnotit návrhy standardních projektů GA ČR. Porovnával publikace panelistů s publikacemi řešitelů grantů. Přirozeně nelze očekávat, že členové hodnoticích panelů budou mít vždy vyšší počet excelentních publikací než řešitelé – publikační výkonnost není jediným faktorem, který se při nominování vědce do panelu bere v potaz.
„Publikační výkonnost panelisty by ovšem neměla být řádově slabší než u hodnoceného řešitele,“ tvrdí Matěj Bajgar a dále vysvětluje: „Řečeno fotbalovou metaforou, ligového lídra může hodnotit panelista z prostředí ligové tabulky, ale neměl by ho hodnotit někdo, kdo kope o dvě soutěže níž.“ Vzhledem k vyššímu počtu panelistů by sice soudy jednotlivců neměly mít vliv na celkové hodnocení projektu. Když ale vědci nesprávně odhadnou potenciál projektu ze začátku posuzování, může jejich zcestné hodnocení ovlivnit konečný verdikt.
Jak nalákat vědce do panelů
„Naše analýza ukazuje, že ve většině panelů se jejich členové publikační výkonností řešitelům podpořených projektů podobají a v některých panelech je převyšují,“ zhodnocuje Matěj Bajgar výsledky studie. „Na druhou stranu u téměř třetiny panelů – převážně ve společenských a technických vědách – podíl panelistů s neadekvátní publikační výkonností převyšuje třicet procent.“ Tyto oblasti ovšem obecně v počtu publikačních výsledků zaostávají za ostatními obory.
Vylepšit neuspokojivou situaci by podle Matěje Bajgara mohly příslušné orgány GA ČR, pokud by u nominace vědců do panelů více dbaly o jejich publikační výkonnost. Pomoci by mohlo případně větší zapojení vědců ze zahraničí, používání angličtiny i online prostředí.
Seminář se konal v hybridní formě.
Je to ale složitější
Jmenování do panelu GA ČR je nově jednodušší – vědci již mohou podat přihlášku elektronicky a přípustná je i „samonominace“, takže není nutné, aby je jmenovala instituce. Předseda GA ČR Petr Baldrian doufá, že tak dojde k růstu počtu přihlášených. Současně GA ČR apeluje na potenciální panelisty formou dopisu úspěšným řešitelům posledních let, aby zvážili kandidaturu do panelu.
Petr Baldrian se také vyjádřil k doporučením Matěje Bajgara. „Snažíme se řešením jít naproti, ale množství omezení – odbornost, vyrovnanost institucí, morálně-volní vlastnosti, ochota – jsou složitý komplex,“ shrnuje problémy při výběru vědců. Angličtina jako hlavní jazyk se sice již v mnoha panelech používá, ale pro některé panelisty může představovat komunikační bariéru. Upozornil i na skutečnost, že online prostředí se u většiny grantových agentur neosvědčilo a důležité panely se vrátily zpět do prezenční formy. „Musíme si uvědomit, že granty můžeme řešit jen proto, že je někdo zhodnotí. Stejně jako můžeme publikovat v dobrých časopisech, protože je někdo recenzuje,“ vyzdvihuje Petr Baldrian zásadní význam panelů pro rozdělování grantů.
IDEA je nezávislý think-tank zaměřený na analýzu a vyhodnocování veřejných politik a všeho, co s nimi souvisí. Jde se o projekt CERGE-EI, společného pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu AV ČR. Při projektu vznikly již desítky studií, na jejichž financování se podílela Akademie věd ČR.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Naďa Hlaváčková, CERGE-EI
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd: Látky uvolňované z ohňostrojů jsou vysoce toxické a karcinogenní
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.