Zahlavi

Odhalena nová tajemství černých děr

13. 12. 2024

Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků.

Nový objev

O existenci rentgenového binárního systému Swift J1727.8–1613 se až do srpna loňského roku nevědělo. Tmavé místo na obloze začalo z čista jasna zářit na všech vlnových délkách a upoutalo celosvětovou pozornost astronomů zejména v rentgenovém oboru, kde byl objekt po několik měsíců jasnější než jiný známý zdroj rentgenového záření uvnitř naší Galaxie – Krabí mlhovina. Náhlé vzplanutí je pro dvojhvězdné systémy typické, ale zřídkakdy je tak jasné a relativně blízko.

Proto se na tento objekt zaměřily všechny významné rentgenové observatoře včetně družice IXPE, což je společný projekt NASA a Italské kosmické agentury. Na palubě IXPE je speciální teleskop, který umožňuje měřit polarizaci rentgenového záření. Polarizace určuje množství vln světla kmitající v daném směru. Ukazuje se, že to je klíčový nástroj pro porozumění procesům probíhajícím např. v blízkosti černých děr, které mají silnou gravitaci, jež ovlivňuje okolní materiál a záření. Polarizace nám pomáhá objasnit, jaká je struktura hmoty v blízkosti černé díry.

Změny ve spektrech doprovázeny změnami v polarizaci rentgenového záření

První studie, vedená Jiřím Svobodou z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, se zaměřila na dramatické změny v polarizaci rentgenového záření pozorované během různých fází vzplanutí systému Swift J1727.8−1613 od srpna 2023 do února letošního roku. „Náš výzkum ukázal, že během přechodu mezi tzv. tvrdým a měkkým spektrálním stavem rentgenového záření, dochází rovněž k významným změnám v polarizaci,“ vysvětluje Jiří Svoboda.

V počáteční fázi vzplanutí dominovala záření tzv. koróna, která je hlavním zdrojem tvrdého rentgenového záření v systému. V následném měkkém stavu, kdy je pozorované záření méně energetické, vychází více rentgenových fotonů přímo z akrečního disku. Astronomové nejprve navrhli nová pozorování, na jejichž základě pak zjistili dramatický pokles polarizace. To, že změny v energetickém spektru, tedy v jeho barvě, jsou doprovázeny změnami v polarizaci, potvrzuje, že struktura akrečního disku a koróny se během této fáze významně mění. „Je to právě polarizace, která prokazuje geometrické změny v rozložení hmoty u černých děr,“ podotýká Jiří Svoboda.

Obnovení polarizačního stavu: překvapivé zjištění

Druhá studie objektu Swift J1727.8−1613, kterou vedl Jakub Podgorný opět z Astronomického ústavu AV ČR, se zabývala obnovením polarizace rentgenového záření po přechodu zpět z měkkého do tvrdého stavu. Tvrdý stav znamená, že záření vzdáleného zdroje je mnohem energetičtější. Pozorovaná binární soustava se do tohoto stavu vrátila v dubnu letošního roku po několika měsících, ovšem se zhruba stonásobně utlumenou jasností oproti prvotnímu vzplanutí v srpnu 2023. „Vůbec poprvé jsme zaznamenali rentgenovou polarizaci u binárního systému v tomto přechodovém období,“ říká Podgorný a dodává: „Zjistili jsme, že polarizace se vrátila k hodnotám zaznamenaným během počáteční fáze výbuchu u téhož zdroje, což znamená, že geometrie koróny se pro tento tvrdý stav výrazně nemění, i když rentgenový jas významně klesne.“

Přestože pokles rentgenové jasnosti byl predikován, současné úplné obnovení polarizačního stavu bylo nečekané. Toto zatím poslední pozorování zdroje s IXPE naznačuje, že struktura koróny a disku je u binárních systémů po návratu z měkkého stavu mnohem stabilnější, než se dříve myslelo. Protože dominantní směr kmitů světla je v takovém případě u Swift J1727.8−1613 identický s dříve pozorovaným výtryskem hmoty, lze se domnívat, že se horké plazma v koróně opět rozpíná ve směru roviny disku podobně jako u původního tvrdého stavu s vysokou jasností.

Význam objevů

Tyto výsledky představují významný krok vpřed v našem porozumění tomu, jak černé díry interagují s okolním materiálem a dokazují, že analýza pomocí rentgenové polarizace je ideálním nástrojem. „Pro úplné určení konfigurace v blízkosti černých děr v binárních systémech jsou nezbytná další pozorování s IXPE pro více zdrojů. Úspěšná první pozorovací kampaň Swift J1727.8−1613 v různých stavech je tak tím nejdůležitějším začátkem nové kapitoly,“ uzavírá Michal Dovčiak z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který se na publikacích rovněž podílel a který je vedoucím pracovní skupiny IXPE, která se zaměřuje právě na černé díry hvězdné hmotnosti.

Studie byly publikovány v odborných periodikách The Astrophysical Journal LettersAstronomy & Astrophysics a jsou k nahlédnutí pro další informace zde: 

https://iopscience.iop.org/article/10.3847/2041-8213/ad402e

https://www.aanda.org/articles/aa/full_html/2024/06/aa50566-24/aa50566-24.html

Na webu NASA: https://www.nasa.gov/missions/ixpe/nasas-ixpe-details-shapes-of-structures-at-newly-discovered-black-hole/

Kontakt pro média:

RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D.,
Astronomický ústav Akademie věd České republiky
jiri.svoboda@asu.cas.cz

Pavel Suchan
tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky
suchan@astro.cz
737 322 815

TZ ke stažení zde.

Obrázek ukazuje družici NASA Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE) vlevo dole, jak z dálky pozoruje nově objevený binární systém Swift J1727.8-1613. Uprostřed je černá díra obklopená akrečním diskem, znázorněným žlutě a oranžově, a horká, posouvající se koróna, znázorněná modře. Černá díra odsává plyn z doprovodné hvězdy, která je za černou dírou vidět jako červená koule. Výtrysky rychle se pohybujících přehřátých částic proudí z obou pólů černé díry.

Obrázek ukazuje družici NASA Imaging X-ray Polarimetry Explorer (IXPE) vlevo dole, jak z dálky pozoruje nově objevený binární systém Swift J1727.8-1613. Uprostřed je černá díra obklopená akrečním diskem, znázorněným žlutě a oranžově, a horká, posouvající se koróna, znázorněná modře. Černá díra odsává plyn z doprovodné hvězdy, která je za černou dírou vidět jako červená koule. Výtrysky rychle se pohybujících přehřátých částic proudí z obou pólů černé díry.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce