
Odstranění překážek v práci může přinést 10 miliard do veřejných rozpočtů ročně
19. 03. 2025
Nová analýza think-tanku IDEA srovnává preferované vs. skutečné pracovní zapojení českých matek malých dětí a vypočítává, jak by na příjmy veřejných rozpočtů dopadlo, kdyby matky dětí do 4 let mohly pracovat podle svých preferencí. Analýza ukazuje, že odstranění bariér práce představuje potenciál zvýšení příjmů veřejných rozpočtů zhruba o 10 mld. Kč ročně.
V evropském srovnání Česká republika dlouhodobě vykazuje jedno z nejnižších zapojení matek předškolních dětí na trhu práce. Většina z nich by přitom péči o děti ráda kombinovala např. s formou částečného pracovního úvazku. Mnohým z nich v tom však brání různé překážky, jako je nedostatek předškolních zařízení, nedostatek práce na částečné úvazky nebo předsudky vůči práci pečujících o malé děti.
Analýza vychází z dat šetření Mumdoo z roku 2024 týkající se flexibility práce, jehož se zúčastnilo více než 10 000 matek dětí do 4 let věku. Z šetření vyplývá, že 93 % matek by chtělo pracovat. Většinou by ale preferovaly práci na částečný úvazek, pracovat na plný úvazek si potom přeje jen 13 % matek. Ve skutečnosti ale pracuje zhruba jen polovina matek (52 %). Průměrná matka by preferovala pracovat 17 hodin týdně.
Průměrný preferovaný úvazek nepracujících matek je 12 hodin týdně. Pokud by těmto matkám bylo umožněno pracovat podle jejich preferencí, přineslo by to do veřejných rozpočtů zhruba 9,1 mld. Kč ročně na dani z příjmu a odvodech na sociální a zdravotní pojištění zaměstnanců a zaměstnavatelů.
„Podíváme-li se na pracující matky, zjistíme, že pracují průměrně 17 hodin týdně, ale chtěly by pracovat 21 hodin týdně. Analýza ukazuje, že navýšení jejich úvazku na úvazek preferovaný by do veřejných rozpočtů přineslo dodatečných 1,231 mld. Kč ročně,” uvádí autorka analýzy Klára Kalíšková, která působí na IDEA při CERGE-EI a také na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze.
Naplnění pracovních preferencí matek s dětmi tedy má potenciál do veřejných rozpočtů přinášet zhruba 10 mld. Kč ročně navíc. Pro představu, tato částka téměř odpovídá celkovému výběru daně z nemovitostí v Česku nebo veřejné institucionální podpoře výzkumu a vývoje na vysokých školách. Odstranění překážek v práci u matek malých dětí by kromě jiného představovalo i přínos pro státní pokladnu a mělo by být jednou z priorit politiky zaměstnanosti.
Celý text zde.
Kontakt:
Klára Kalíšková
CERGE-EI
klara.kaliskova@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů
- Vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě
- Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
- Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd
- Cílená léčba cukrovky: nová sloučenina chrání kostní buňky
- Web Klimatická změna poskytuje informace o faktech, dopadech a řešeních
- Pohyb divokých koček budou sledovat telemetrické obojky
- Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů
- Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
- Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.