Zahlavi

PODCAST: Brouk versus smrk. O českých i floridských lesích s Jiřím Hulcrem

28. 08. 2024

Lesní entomolog a „kůrovcolog“ Jiří Hulcr působí v laboratoři na University of Florida. Úzce ale spolupracuje s Mikrobiologickým ústavem AV ČR, a pravidelně se tak do Česka vrací. Má možnost sledovat vývoj lesů zde i za oceánem. V čem jsme podle něj v péči o lesy opravdu dobří a čemu bychom se mohli naopak přiučit od amerických kolegů? Poslechněte si první část rozhovoru, který jsme nahráli v lese u Jílového u Prahy.

Jiří Hulcr se rozpovídal nejen o tom, proč jsme zapomněli, že řeky mohou být čisté a že krajina potřebuje oddechnout, ale i o tom, jak kůrovci pomohli ke změně přemýšlení o lesním hospodaření. Dozvíte se také, proč má rodák z farmy v Horní Kamenici u sebe stále sekeru a k čemu se vyplatí umět to s motorovkou. 

V rozhovoru odkazujeme na tato videa, akademii Bark & Ambrosia Beetle Academy a také zmiňujeme knihu Kůrovci. Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu

Kniha Kůrovci – Příběh největšího vyvrhele z říše hmyzu

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21. 

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Hugo Oláh (z terénu), Nakladatelství Kazda (obálka knihy)

Expert na kůrovce Jiří Hulcr ukazuje během procházky po lese brouka svému synovi Tobymu.

Expert na kůrovce Jiří Hulcr ukazuje během procházky po lese brouka svému synovi Tobymu.

Podcasterka Jitka Kostelníková nahrávala s Jiřím Hulcrem v lese u Jílového u Prahy

Podcasterka Jitka Kostelníková nahrávala s Jiřím Hulcrem v lese u Jílového u Prahy

„Pár stromů les nedělá. Les musí být velký a musí v něm být pořád přítomno i mrtvé dřevo,“ říká v podcastu entomolog Jiří Hulcr.

„Pár stromů les nedělá. Les musí být velký a musí v něm být pořád přítomno i mrtvé dřevo,“ říká v podcastu entomolog Jiří Hulcr.

Jiří Hulcr se dlouhodobě snaží o hledání společné řeči mezi komunitami vědců a lesníků.

Jiří Hulcr se dlouhodobě snaží o hledání společné řeči mezi komunitami vědců a lesníků.

„Lesní entomologie se musí dělat rukama a očima,“ říká Jiří Hulcr.

„Lesní entomologie se musí dělat rukama a očima,“ říká Jiří Hulcr.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce