Zahlavi

PODCAST: Jak si nesníst planetu. S Petrem Jehličkou o nutných změnách zemědělství

16. 11. 2022

Sociální geograf Petr Jehlička z Etnologického ústavu a Sociologického ústavu AV ČR zkoumá alternativní potravinové sítě a udržitelnost zemědělství. Způsob, jak s půdou zacházíme, podle něj vede k pomalé, ale neúprosné destrukci. Proto hledá možnosti, jak čelit potravinovým a společenským krizím. Kolik sklizní nás ještě čeká při stávajícím modelu zemědělství? Může být zahrádkaření dobrou alternativou k ničivé produkci potravin? A co vše je potřeba změnit, abychom na naší planetě přežili?

Spolu se třemi desítkami vědců z celého světa formuloval v prestižním časopisu Nature Sustainability pět principů, které je nutné ve stávajícím modelu zemědělství změnit. Mluví o nich v podcastu Věda na dosah a uvádí také už existující příklady takového přístupu. Velkou inspiraci vidí v české zahrádkářské kultuře, která má u nás silné kořeny a prorůstá do všech sociálních vrstev.


Podcast si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo

Audio: Jitka Kostelníková
Text: Jitka Kostelníková a Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Magdaléna Zindulková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce