Zahlavi

PODCAST: O Vánocích ve vzpomínkách pamětníků s Vojtěchem Kesslerem a Liborem Denkem

10. 12. 2024

Nová kniha Šťastné a veselé. České Vánoce ve vzpomínkách pamětníků provokuje čtenáře k vlastnímu ohlédnutí. Publikace vychází z Databáze dějin všedního dne, což je dokumentační sbírka pamětí, rodinných kronik, deníků a jiných životopisných vzpomínek. Vojtěch Kessler z Historického ústavu AV ČR, který o databázi pečuje, vytvořil v knize spolu s historiky Liborem Denkem (Paměť národa) a Barborou Dietrichovou obraz nejkouzelnějších svátků roku založený na desítkách životních příběhů sahajících až 180 let do minulosti.

Knihu tematicky otevírá advent a zakončují ji Tři králové. Jaký obraz vánočních svátků autoři seskládali? Žehrali na konzumní charakter Vánoc i naši předkové? Kdy se objevil mýtus bílých Vánoc a odkdy píšeme Ježíškovi? Zaposlouchejte se do vánoční epizody třeba u pečení cukroví a sdílejte v komentáři svou vzpomínku na Vánoce.  

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Chcete se dozvědět více o databázi dějin všedního dne? Ptali jsme se na ni historika Vojtěcha Kesslera v rozhovoru v časopise A / Easy. Text je k dispozici také na webu AV ČR: Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler.

Text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce