PODCAST: O bramborových a hadích diagramech v algebře s Michalem Hrbkem
28. 11. 2024
Algebra je překladačem mezi podobory matematiky a v některých disciplínách je univerzálním jazykem. „S určitou nadsázkou by mohla být i komunikačním kanálem s mimozemskou civilizací,“ říká Michal Hrbek z Matematického ústavu AV ČR, který se zabývá homologickou algebrou. Proč je podle něj logika dostatečně kreativní, i když se odehrává v jasných mantinelech axiomů, tedy tvrzení, která se již nedokazují? Proč se nestal informatikem a vydal se místo toho na cestu „dlážděnou“ diagramy? A potvrzuje mladý vědec stereotyp, že matematici jsou i dobří hudebníci?
„Pravidla logiky, která ohraničují naše herní pole, rozhodně neomezují kreativitu. Je to jako v hudbě, kde jistá pravidla určuje hudební teorie, ale nedá se říct, že hudba není kreativní obor lidské činnosti. Pravidla naopak kreativitu mohou i povzbuzovat a my v rámci mantinelů vyvíjíme matematické teorie a řešíme problémy krásnými novými metodami,“ říká Michal Hrbek.
Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21
Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.
Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- PODCAST: O Vánocích ve vzpomínkách pamětníků s Vojtěchem Kesslerem a Liborem Denkem
- PODCAST: O unikátních jabloních a úspěšném českém šlechtění s Dimitrijem Tyčem
- AUDIOČLÁNEK: Země nikoho. Nahlédněte do neznámé kapitoly dějin holokaustu
- PODCAST LIVE: O ekonomických experimentech s Julií Chytilovou a Michalem Bauerem
- PODCAST: S Vojtěchem Ripkou a Martinem Štefkem o badatelské výuce dějepisu
- PODCAST: Lidské tělo je vynikající inkubátor pro mikroby, říká Miloslav Kverka
- PODCAST: S Hanou Lísalovou o biosenzorech, které odhalují patogeny v MHD i potravinách
- PODCAST: S Markétou Svobodovou o kráse fasád, horských útulnách i Bauhausu
- PODCAST: S Hanou Grison o stopách magnetismu v půdě, listech a po zásahu bleskem
- AUDIOČLÁNEK: Světlo. Jak proniknout do hloubek prosvítit neviditelné?
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.