Zahlavi

PODCAST: Podzemní krajina rostlin. Jitka Klimešová zkoumá skrytý svět

02. 06. 2022

Botanička a ekoložka Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR zkoumá podzemní orgány rostlin a jejich funkci. Co ji přivedlo ke kořenům, oddenkům a cibulkám? V čem je klonalita, tedy schopnost vytvořit dceřinou rostlinu, pozoruhodná a jak ji rostliny využívají v rámci svých životních strategií? V další epizodě podcastu Věda na dosah také uslyšíte, proč si Jitka Klimešová bere do terénu rýč a blok s tužkou. 

„Do podzemí je to geograficky blízko, ale přitom je to úplně jiný svět,“ říká Jitka Klimešová, kterou fascinuje podzemní svět rostlin už téměř tři dekády. Podzemí, to ale nejsou jen kořeny, ale také hlízy, oddenky, cibulky a další. „Věříme, že listy a kořeny jsou nejdůležitější orgány rostliny. Ale třeba další podzemní orgány přehlížíme, přitom ony mají svoje důležité funkce," dodává botanička v podcastu.

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Klimesova_edit_1
Autorka podcastu Jitka Kostelníková s botaničkou Jitkou Klimešovou.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.

Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Linoryty: Jitka Klimešová

Botanický ústav v Třeboni_web-114

Botanický ústav v Třeboni_web-114

Botanický ústav v Třeboni_web-13

Botanický ústav v Třeboni_web-13

Botanický ústav v Třeboni_web-163

Botanický ústav v Třeboni_web-163

Botanický ústav v Třeboni_web-36

Botanický ústav v Třeboni_web-36

Botanický ústav v Třeboni_web-9

Botanický ústav v Třeboni_web-9

Box 19

Box 19

akademicka premie

akademicka premie

digging roots

digging roots

jitka

jitka

louka

louka

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce