Zahlavi

PODCAST: S Vojtěchem Ripkou a Martinem Štefkem o badatelské výuce dějepisu

01. 11. 2024

Jak se dnes učí dějepis? A co může do hodin přinést tzv. badatelská metoda, ve které hraje hlavní roli žák? V Podcastu Akademie věd ČR o tom mluví historici Vojtěch Ripka a Martin Štefek z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Dozvíte se, co nabízí webová aplikace HistoryLab.cz, která staví na badatelské metodě, jak se dá podpořit aktivita žáků při práci s prameny a jak probíhá spolupráce vědců s učiteli.

„Velice často spěcháme s nějakým závěrečným zhodnocením, jak se něco odehrálo, kdo je hrdina, a kdo naopak padouch. Tady děti vedeme k tomu, aby si po velice malých jednotlivých dosažitelných krocích nejprve osahaly střípky, pak je analyzovaly, dávaly dohromady proti sobě a teprve na konci došly k nějakému syntetickému názoru,“ říká v podcastu Vojtěch Ripka.

Moderace: Jitka Kostelníková // Edit a mastering: Anna Rice Kolářová // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV2 

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Text: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce