Zahlavi

PODCAST: Zpívající myšáci a liběchovská prasátka. Jak se dělá věda mezi zvířaty?

16. 01. 2025

Vydejte se s námi do Liběchova na Mělnicku, kde v prostorách bývalé venkovské rezidence synovce Aloise Rašína sídlí Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Historickým areálem i chovem liběchovských miniprasat nás provází evoluční bioložka Barbora Vošlajerová. Liběchovští vědci a vědkyně se věnují základnímu i aplikovanému výzkumu vývojových procesů v oblasti fyziologie, genetiky, ekologie a evoluce. Velkými pomocníky jsou jim přitom zvířata jako modelové organismy. Díky nim se daří vyvíjet např. léčebné metody Crohnovy a Huntingtonovy choroby.

Barbora Vošlajerová se ve svém vlastním výzkumu zaměřuje na komunikaci myši domácí a vedle toho popularizuje vědu nejen svou, ale i svých kolegů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

V terénní epizodě uslyšíte zpěv myších samečků a dozvíte se, proč je pro evoluční biologii významná tzv. hybridní zóna, která prochází západním cípem naší země.

Moderace a edit: Jitka Kostelníková // Master: Jan Mesany // Epizoda vznikla s podporou Strategie AV21.


K tématu pachové signalizace a více k výzkumu Barbory Vošlajerové se dočtete v článku, uveřejněném v A / Magazínu 4/2024:

K tématu hybridních zón jako přírodních laboratoří evoluce najdete další informace v článku Evoluce stále živá v A / Magazínu 1/2024:

Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.


Text a foto: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Úvodní foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Jitka Kostelníková a Barbora Vošlajerová

Jitka Kostelníková a Barbora Vošlajerová

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR sídlí v někdejší venkovské rezidenci synovce Aloise Rašína.

Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR sídlí v někdejší venkovské rezidenci synovce Aloise Rašína.

Barbora Vošlajerová se ve svém vlastním výzkumu zaměřuje na komunikaci myši domácí a vedle toho popularizuje vědu nejen svou, ale i svých kolegů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Barbora Vošlajerová se ve svém vlastním výzkumu zaměřuje na komunikaci myši domácí a vedle toho popularizuje vědu nejen svou, ale i svých kolegů z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce