Zahlavi

Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii

17. 04. 2025

Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování získal Paul Nakane Prize, která se uděluje jednou za čtyři roky.

„Velmi si ocenění vážím. Vnímám ho nejen jako uznání mé práce, ale celého našeho mezinárodního kolektivu, který se na výzkumu podílel. Těší mě, že česká věda získává stále větší mezinárodní uznání," říká Pavel Hozák.

Mezinárodní federace společností pro histochemii a cytochemii (International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry – IFSHC) uděluje Paul Nakane Prize výjimečným mezinárodním lídrům za rozvoj těchto disciplín. Pavel Hozák převezme cenu na kongresu v italském Rimini ve dnech 27.–30. srpna 2025. Při této příležitosti přednese také plenární přednášku.

Laboratoře biologie buněčného jádra
Pavel Hozák je mezinárodně uznávaným odborníkem v buněčné biologii, především ve struktuře a funkci buněčného jádra. Jeho vědecká skupina v Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zaměřuje na výzkum mechanizmů regulace genové exprese prostřednictvím jaderných struktur. Tým například popsal roli fosfoinositidů v jádře při regulaci transkripce, charakterizoval funkce jaderného aktinu a aktin-vázajících proteinů a objevil zapojení jaderného myozinu I do aktivity RNA polymeráz I a II.


Vědecká skupina Pavla Hozáka

Ocenění, které vyjadřuje rostoucí vliv české vědy na mezinárodní scéně, nese jméno vědce Paula K. Nakaneho, který se v šedesátých letech 20. století zásadně podílel na rozvoji metod enzymaticky značených protilátek – techniky, jež stála u zrodu moderní histochemie a imunodiagnostiky. Jeho průkopnická práce otevřela cestu metodám jako ELISA nebo Western blot, které se v současnosti běžně používají ve výzkumu i medicíně.

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce