
Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
17. 04. 2025
Pavel Hozák z Ústavu molekulární genetiky AV ČR a ředitel národní výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging pro biologické a medicínské zobrazování získal Paul Nakane Prize, která se uděluje jednou za čtyři roky.
„Velmi si ocenění vážím. Vnímám ho nejen jako uznání mé práce, ale celého našeho mezinárodního kolektivu, který se na výzkumu podílel. Těší mě, že česká věda získává stále větší mezinárodní uznání," říká Pavel Hozák.
Mezinárodní federace společností pro histochemii a cytochemii (International Federation of Societies for Histochemistry and Cytochemistry – IFSHC) uděluje Paul Nakane Prize výjimečným mezinárodním lídrům za rozvoj těchto disciplín. Pavel Hozák převezme cenu na kongresu v italském Rimini ve dnech 27.–30. srpna 2025. Při této příležitosti přednese také plenární přednášku.
Laboratoře biologie buněčného jádra
Pavel Hozák je mezinárodně uznávaným odborníkem v buněčné biologii, především ve struktuře a funkci buněčného jádra. Jeho vědecká skupina v Ústavu molekulární genetiky AV ČR se zaměřuje na výzkum mechanizmů regulace genové exprese prostřednictvím jaderných struktur. Tým například popsal roli fosfoinositidů v jádře při regulaci transkripce, charakterizoval funkce jaderného aktinu a aktin-vázajících proteinů a objevil zapojení jaderného myozinu I do aktivity RNA polymeráz I a II.
Vědecká skupina Pavla Hozáka
Ocenění, které vyjadřuje rostoucí vliv české vědy na mezinárodní scéně, nese jméno vědce Paula K. Nakaneho, který se v šedesátých letech 20. století zásadně podílel na rozvoji metod enzymaticky značených protilátek – techniky, jež stála u zrodu moderní histochemie a imunodiagnostiky. Jeho průkopnická práce otevřela cestu metodám jako ELISA nebo Western blot, které se v současnosti běžně používají ve výzkumu i medicíně.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Ústav molekulární genetiky AV ČR
Přečtěte si také
- Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie
- Knihy Nakladatelství Academia postoupily do užší nominace Magnesie Litery
- Předseda Slovenské akademie věd Pavol Šajgalík převzal nejvyšší ocenění AV ČR
- Prémii Jana Friče získal Václav Pavlík za studium hvězdné dynamiky
- Fyzikální chemik Pavel Jungwirth získal Cenu Neuron za celoživotní přínos vědě
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.