Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
29. 10. 2024
Zabývají se odlišnými obory, přesto je několik věcí spojuje – jsou mladí, talentovaní a jako letošní laureáti Prémie Otto Wichterleho zavítali na konci srpna do Nových Hradů. Právě tam pro ně Středisko společných činností AV ČR uspořádalo Wichterleho kemp. Jaké zkušenosti si odnesli a co by podle nich prospělo české vědě? Podporuje Akademie věd ČR nadějné vědce a vědkyně dostatečně?
Wichterleho kemp nebyl pro letošní laureáty pouze příležitostí, jak se poznat a v neformálním prostředí probrat úskalí badatelské práce. Organizátoři si pro „kempaře“ připravili program, který jim dodal inspiraci i nové odborné vědomosti, jež využijí ve své kariéře. Kromě setkání s vedením Akademie věd ČR je čekala například přednáška „Jak uspět v grantové soutěži“ od předsedy Grantové agentury ČR Petra Baldriana a workshopy „Životní rovnováha a zvládání stresu“ a „Vedu nebo řídím aneb Kudy na to“. Účastníkům Wichterleho kempu jsme položili pět otázek.
1 – Jak Prémie Otto Wichterleho podpoří vaši kariéru?
2 – Co vás motivovalo k účasti a co jste od kempu očekávali?
3 – Doporučili byste budoucím nositelům Prémie, aby se kempu zúčastnili? Jaký workshop, přednáška nebo aktivita vás oslovily?
4 – Jakou podporu potřebují vědci a vědkyně, aby rozvíjeli svůj potenciál? Jak by jim mohla Akademie věd více pomáhat?
5 – Co by prospělo české vědě? Jaký je klíč k úspěchu ve vědecké kariéře?
Eva Balounová, Ústav státu a práva AV ČR
1 –
Prémii beru především jako závazek ke kvalitní práci do budoucna.
2 –
Těšila jsem se, že se seznámím s mladými vědci a vědkyněmi z jiných vědních oborů, a na workshopy zaměřené na různé aspekty vědecké práce.
3 –
Účast vřele doporučuji – prostředí bylo inspirativní a přátelské. Workshopy nám pomohly rozproudit diskuzi a sdílet podobné problémy.
4 –
Situace se asi bude lišit ústav od ústavu. Máme například možnost různých školení a kurzů, možná by ale bylo potřeba jejich nabídku rozšířit či upravit – někdy i na míru danému vědnímu oboru.
5 –
Mladí čeští vědci jsou nuceni podávat velké množství návrhů grantů. To na druhou stranu chápu. Časové možnosti jsou ale omezené a někdy nemusí být zcela zřejmé, čemu svoji aktivitu věnovat. Každý si asi musí najít vlastní cestu. Osobně jako klíčové vnímám dobré finanční zabezpečení, dostupné informace a podporu ze strany vedení a otevřenost české vědy světu.
Kristýna Kaucká, Masarykův ústav a Archiv AV ČR
1 –
Pochval a ocenění je hrozně málo. Získání prémie je motivací!
2 –
Jednak lokalita Nových Hradů, jednak možnost setkat se s výzkumníky z jiných oborů. Těšila jsem se, že se seznámím s lidmi z dalších vědních oblastí, i program vypadal zajímavě.
3 –
Určitě bych účast doporučila. Nejenom že jde o skvělou příležitost vybočit z běžného chodu dne, inspirativní jsou také diskuze s dalšími účastníky o vědě, rodině, ale i světě jako takovém. Nejvíce mne oslovila přednáška Petra Baldriana, jeho osvětlení fungování Grantové agentury bylo super.
4 –
Podporu potřebují asi hlavně psychologickou. Soustavný tlak na maximální výkon je vyčerpávající. Kladně kvituji aktivity, které Akademie věd vyvíjí směrem k pomoci s péčí o děti, ať už se jde o dětské skupinky či příměstské tábory. Působení v Akademii věd není jen práce, je to životní styl a je pěkné, že i nejmenší členové rodiny mohou být toho součástí. Ocenila bych, kdyby naše instituce dělala programy pro malé děti: od miminek po puberťáky. Myslím, že se Akademie věd těší vysoké prestiži. Občas se ale setkávám s dotazy, zda jsou platy tak nízké, jak se povídá, a zda mne jako badatelce tak náročná práce stojí za to, když mám třeba jen termínovanou smlouvu na částečný úvazek…
5 –
Důležitá je motivace a zvídavost. Obecně by prospěla lepší znalost cizích jazyků a vyšší finance.
Lenka Kubíčková, Fyzikální ústav AV ČR
1 –
Prémii vnímám jako významné ocenění od české vědecké komunity a jisté „razítko kvality“, které by mohlo trochu potěšit recenzenty mých návrhů projektů alespoň na institucionální nebo národní úrovni. Nejdůležitější přínos však vidím v motivaci pro budoucí práci, kterou Prémie přináší.
2 –
Nejvíce mě motivovala příležitost více osobně poznat ostatní laureáty, případně s některými nalézt společná témata, na kterých bychom mohli spolupracovat. Doplňkovou motivací byla také příležitost vyrazit do krásných Nových Hradů a vyzkoušet si „bydlení na zámku“. Jiná očekávání jsem neměla a nechávala se příjemně překvapit organizátory.
3 –
Účast bych obecně doporučila. Nicméně chápu, že nalézt v nabitém programu – jak vědeckém, tak rodičovském – prostor na třídenní akci není jednoduché. Skvělý bod programu tvořily úvodní přednášky laureátů o jejich práci a širších souvislostech. Rozsáhlý záběr témat od klimatického práva po počítačové simulace procesů v buňkách vedl k bohaté a velice zajímavé diskuzi po každé z přednášek. Z dalšího programu mě oslovil workshop „Vedu nebo řídím“, z něhož jsem si odnesla nejvíce praktických poznatků.
4 –
Věřím, že mladí lidé by ve vědě neměli být ostrakizováni, pokud nemají zahraniční zkušenost. Někdy ji osobní či rodinná situace neumožňuje nebo extrémně ztěžuje. Současný systém svým nastavením podporuje odkládání mateřství a případná zahraniční stáž s malými dětmi a snahou o pracovní uplatnění obou partnerů v daném místě je extrémně složitá. To je však obecný problém. Akademie věd urazila v podpoře mladých vědců a vědkyň velký kus cesty. Bylo by skvělé, kdyby se dále zvyšovala nabídka dětských skupin a dalších aktivit pro malé děti, které umožňují mladým rodičům, často z různých koutů ČR i světa a tedy bez zázemí prarodičů či širšího příbuzenstva v blízkém okolí, aby se intenzivněji věnovali vědě. S tím souvisí také výborná myšlenka návratových grantů po rodičovské dovolené, jejímuž prosazení držím palce. Myslím, že Akademie věd je vnímána jako prestižní zaměstnavatel, i když asi ne nejštědřejší z hlediska poskytovaných mezd. Nevím však, zda je pohled na Akademii věd jako prestižní vědeckou instituci podporován u studentů na univerzitách – vztah mezi jednotlivými fakultami a ústavy bude jistě individuální.
5 –
České vědě by zásadně prospěla debyrokratizace. Snížila by nejen byrokratickou zátěž vědeckých pracovníků, která je obírá o elán a cenný čas, ale třeba i umožnila, aby více prostředků směrovalo do samotného výzkumu. Rozumím snaze o podporu excelence, nevěřím ale, že kumulace velkého množství prostředků malému počtu vědců české vědě prospívá. Naopak vede k potlačení jiných témat, která se mohou ukázat jako zásadní až v budoucnosti – jak ostatně ukazuje historie základního výzkumu. Stavím se také na stranu silnějšího institucionálního financování vědy, aby vědečtí pracovníci měli k dispozici základní finance na vlastní výzkum. Náklady spojené s přípravou projektových návrhů jsou enormní, neboť jí všichni aktivní vědečtí pracovníci tráví přinejmenším měsíc své pracovní doby a často i volného času každý rok. Tento měsíc nevěnují výzkumu nebo přípravě publikací. Vzhledem k úspěšnosti získání projektů pohybující se u různých grantových agentur obvykle okolo deseti procent, drtivá část práce na návrzích – a mimo jiné s ní spojených prostředků na mzdy – přijde vniveč. Ráda bych se podělila o víru, že skvělé nápady, cílevědomost, píle a vytrvalost jsou klíčem k úspěchu ve vědecké kariéře. Samozřejmě jsou důležité, stejně jako lidské i institucionální zázemí. Bohužel však pozoruji, že i ve vědě stojí za podstatnou částí úspěchu schopnost navazovat společenské kontakty s významnými lidmi, ostré lokty a aktivní PR, které ne vždy korelují s vědeckou důsledností, upřímností a kritickým pohledem na vlastní data. Zdá se, že významnou roli hrají také kariérní začátky v už zavedené a scientometricky úspěšné skupině, která také usnadňuje primární kontakt se špičkovými vědci ve světě. S těmito předpoklady úspěchu ve vědecké kariéře nesouzním, přestože uplatnit se jen díky vlastní resilienci bude obtížné.
Jana Škerlová, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR
1 –
Prémii vnímám jako ocenění kvality mé vědecké práce. Věřím, že mi pomůže uspět v grantové soutěži.
2 –
Těšila jsem se na setkání a diskuze s ostatními laureáty a chtěla se zdokonalit v měkkých dovednostech.
3 –
Účast všem doporučuji. V diskuzích s ostatními jsem zjistila, že všichni v současné rané fázi vědecké kariéry řešíme podobné problémy, a bylo inspirativní vidět různé úhly pohledu. Velmi jsem ocenila například přednášku profesora Petra Baldriana, jak napsat úspěšnou grantovou žádost, nebo workshop o vedení týmu s doktorkou Medlíkovou.
4 –
Vnímám, že v tomto ohledu už se obecně mnoho věcí mění k lepšímu. Akademie věd by měla nadále podporovat mladé vědce a především vědkyně ve skloubení kariéry a rodičovství. Grantové kanceláře by například mohly nastavit taková pravidla pro definici juniorského vědce, aby i ženy, které v období péče o malé děti nepřerušily kariéru kompletně, ale pracovaly na malý úvazek, mohly tyto roky odečíst jako přestávku v kariéře. Mladým vědcům by velmi pomohlo odlehčení administrativní zátěže, například prostřednictvím služeb administrativní podpory v projektových kancelářích.
5 –
Prospělo by, kdyby se více mladých úspěšných vědců vracelo ze zahraničí. Zároveň by české vědecké prostředí mohlo těžit z většího zapojení zahraničních studentů a postdoktorandů. Jednoduchý klíč k úspěchu neexistuje. Vedle akademických schopností, měkkých dovedností, určitých osobnostních charakteristik a mentální disciplíny je nezbytná radost z řešení vědeckých otázek a také štěstí, především na lidi okolo sebe.
Zuzana Štípková, Ústav výzkumu globální změny AV ČR
1 –
Prémie mi kariéru podpořila hned od začátku. Vzhledem k tomu, že nyní nemám vlastní grant a jsem placena z institucionálních prostředků, se mé další fungování v ústavu prodloužilo právě na základě toho, že jsem prémii získala. Je možné, že by mi mohla pomoci i v případném získání grantu, o který letos opět žádám Grantovou agenturu ČR. Budoucí kariéru jistě podpoří v tom, že případný zaměstnavatel uvidí, že žadatel má kvalitní vědecké schopnosti.
2 –
Od některých účastníků minulých ročníků jsem věděla, že je kemp skvělá příležitost dozvědět se více informací o celkovém fungování Akademie věd a o tom, jak a s čím pracují ostatní laureáti. Očekávala jsem neformální přístup a rozšíření znalostí z ostatních vědních oborů. To se splnilo a velmi to oceňuji.
3 –
Budoucím nositelům bych účast doporučila všemi deseti. Je to skvělá příležitost poznat blíže celé fungování Akademie věd i práci ostatních laureátů, o kterých člověk nemusí mít předtím moc informací. Přednáška „Vedu nebo řídím“ o komunikaci a osobním postoji vůči ostatním kolegům na pracovišti mne naprosto nadchla. Člověk si uvědomí, že jeho chování je normální a pramení z určitých osobních hodnot. Pro mne byla velice zajímavá a poučná.
4 –
Motivací a podporou je určitě dostatečné finanční ohodnocení. Mladí si potřebují zařizovat bydlení pro sebe a svou rodinu a to v dnešní době bez dostatečných financí nejde. Myslím, že Akademie věd je vnímána jako velká instituce na výši. Pokud je v ní člověk zaměstnán, společnost ho vidí jako někoho, kdo se má dobře a má dostatek finančních prostředků. Často jsou lidé překvapeni, když jim vysvětlujeme, že věda není zlatý důl, že nás práce hlavně baví.
5 –
Bylo by zajímavé zapojovat na vyšší místa i mladší vědce. Samozřejmě musí mít zkušenosti a schopnost daný post zvládnout. Mladí vědci jsou často svěžím větrem pro posunutí se vpřed moderním způsobem.
Štěpán Timr, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
1 –
Wichterleho prémie samozřejmě dobře vypadá v životopise, což se může hodit například při podávání žádostí o granty. Hlavně je ale pro mě velkým povzbuzením do dalších etap vědecké práce.
2 –
Líbil se mi už mediální trénink, který jsme jako čerství laureáti Prémie obdrželi a kde jsme si zkoušeli, jak o vědě mluvit v médiích. Říkal jsem si, že by workshopy plánované na Wichterleho kempu mohly být podobně zajímavé a užitečné. Také jsem se těšil, že se blíže seznámím s dalšími oceněnými v neformálním prostředí.
3 –
Rozhodně bych ho doporučil. Letošní kemp se velmi vydařil a jistě tomu tak bude i příští rok. Přínosné byly všechny aktivity, které jsme absolvovali. Protože jsem vedoucí nově vzniklého vědeckého týmu, rezonoval ve mně zvlášť workshop o vedení a řízení, který pro nás připravila Olga Medlíková.
4 –
Jistě bychom mohli mluvit o finanční podpoře zacílené na zakládání nových týmů, rozvíjení mezinárodních spoluprací nebo na spojování vědecké práce s rodičovstvím. Wichterleho kemp mi ale ukázal ještě další aspekt. To, jak je důležité, když Akademie věd dává najevo svůj zájem o vědecký „dorost“ a jeho všestranný rozvoj. Bylo by tedy skvělé, kdyby podobné workshopy zaměřené na mladé vědce a vědkyně pokračovaly i mimo Wichterleho kemp. Vše výše uvedené by v očích mladých badatelů a badatelek z Česka i zahraničí dále zvýšilo atraktivitu Akademie věd jako instituce, která jim může poskytnout velký prostor pro rozvoj jejich vědeckého výzkumu.
5 –
Myslím, že jsem ještě docela mladý na obecné rady české vědě. Určitě bychom měli o vědě více mluvit s veřejností, aby ve společnosti existovala shoda na prospěšnosti vědeckého výzkumu, a tedy i důležitosti jeho většího financování. Pro nás mladé vědce a vědkyně je každopádně klíčové nebát se a mít dobré nápady. A také štěstí na dobré spolupracovníky.
Text: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Petra Lukáčová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
- Čtyři z pěti projektů, které ocenila Grantová agentura ČR, mají řešitele v AV ČR
- Kniha roku Nakladatelství Academia přibližuje textilní poklady Pražského hradu
- Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Mít štěstí na lidi a tým okolo sebe. Akademie věd ocenila pětici osobností
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.