Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
14. 04. 2025
Ačkoli nevedou týmy ani neusilují o publikování výsledků ve významných vědeckých časopisech, pro pracoviště jsou nepostradatelní. Dlouholetou profesionální práci administrativních a technických pracovníků a dalších zaměstnanců ocenila 14. dubna 2025 Akademie věd ČR děkovnými listy. Předal jim je předseda instituce Radomír Pánek.
Význam nevědeckých profesí vyzdvihl Radomír Pánek na ceremoniálu děkovných listů v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. „Je symbolické, že jde o první ceremoniál, který mám tu čest uvádět jako předseda. Bez spolehlivých kolegů a kolegyň na pozicích, jako jsou administrativní pracovníci nebo technici a další podpůrné profese, by totiž bylo obtížné dělat kvalitní vědu,“ zhodnotil.
Doplnil, že vědecké úspěchy jsou výsledkem spolupráce, v níž má své místo nejen badatel, ale i ten, kdo se stará o fungování pracoviště. „Abychom mohli dosahovat špičkových výsledků, je zkrátka důležité mít dobré pracovní zázemí, mít se takzvaně o koho opřít a vědět, že vše funguje, jak má. Nebereme to jako samozřejmost.“
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek
Tradici děkovných listů založil v roce 2007 tehdejší předseda Akademie věd ČR Rudolf Zahradník. Jejich smyslem je ocenit zvláště zasloužilé odborné, organizační, administrativní a technické zaměstnance a zaměstnankyně, kteří významně přispěli k činnosti svého pracoviště.
Letošní laureáti děkovných listů
Helena Černá, Ústav organické chemie a biochemie
Romana Domin Bícová, Biologické centrum
Jaroslava Drahotová, Archeologický ústav, Praha
Barbora Helclová, Biologické centrum
Iva Jelínková, Ústav molekulární genetiky
Kvetoslava Kertisová, Ústav organické chemie a biochemie
Julie Křelinová, Ústav organické chemie a biochemie
Jiří Petrásek, Biologické centrum
Šárka Pinkasová, Ústav molekulární genetiky
Lenka Pišlová, Ústav molekulární genetiky
Zdeňka Sigmundová, Ústav přístrojové techniky
Ladislava Součková, Ústav organické chemie a biochemie
Eva Šoufková, Archeologický ústav, Praha
Vladimír Šprdlík, Ústav organické chemie a biochemie
Jarmila Titzenthalerová, Ústav organické chemie a biochemie
Laureáti s místopředsedkyní AV ČR Ilonou Müllerovou, Radomírem Pánkem a místopředsedou AV ČR Ondřejem Beránkem (vpředu)
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Pavel Hozák obdržel Paul Nakane Prize za přínos histochemii a cytochemii
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
- Zájem vědců o sdílení dat roste, ukázalo představení iniciativy EOSC CZ
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.