Zahlavi

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd

13. 01. 2025

Na novoročním koncertě Slovenské akademie věd 9. ledna 2025 v Bratislavě obdržela Eva Zažímalová Zlatou medaili SAV, nejvyšší ocenění, které instituce uděluje. Předal jí ji předseda SAV Pavol Šajgalík jako výraz poděkování za příspěvek k vybudování výjimečných vztahů mezi českou a slovenskou akademií.

V laudatiu vyzdvihl místopředseda SAV pro vědu, výzkum a inovace Peter Samuely, že pro Slovenskou akademii věd je její česká sesterská akademie referenční institucí.

„V náročném období naší dvojnásobné transformace bylo pro slovenskou akademii též důležité, že v paní předsedkyni získala velkou podporovatelku, která nám vždy poskytla cenné rady a morální oporu. Dlouholeté nadstandardní vztahy s vedením české akademie se projevují i v praktické rovině, například ve společném grantovém schématu podpory interdisciplinárního výzkumu,“ zdůraznil Peter Samuely.


Ocenění Evě Zažímalové předal předseda SAV Pavol Šajgalík.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ve své děkovné řeči uvedla, že si ocenění velmi váží a že patří nejen jí, ale celému jejímu týmu, který se vztahům se slovenskou partnerskou akademií věnuje.

V čele nejvýznamnější české vědecké instituce stojí Eva Zažímalová od roku 2017. Letos v březnu svůj post po dvou funkčních obdobích předá nově zvolenému předsedovi Radomíru Pánkovi.  

Text: Zuzana Dupalová, s využitím zprávy SAV
Foto: Katarína Gáliková, SAV

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce