Přihlaste se do soutěže L’Oréal a inspirujte další ženy k vědecké kariéře
11. 10. 2024
Také příští rok si tři talentované vědkyně rozdělí 600 tisíc korun v 19. ročníku programu L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě. Projekt upozorňuje na roli žen v badatelském světě, a pomáhá tím překonávat předsudky, které jim stojí v cestě. Vědkyně se mohou hlásit do 31. prosince 2024.
Česká republika podle dat Eurostatu dlouhodobě zůstává na chvostu zemí Evropské unie v podílu žen mezi výzkumnými pracovníky. Zatímco unijní průměr je zhruba 33 %, v Česku mají ženy zastoupení ve vědě pouze okolo 27 %. Nejhorší situace je v technických a přírodních vědách. I proto talentový program L’Oréal-UNESCO Pro ženy ve vědě každoročně podpoří tři vybrané badatelky. Upozorňuje jím na jejich práci, která může inspirovat i další dívky a ženy k vědecké kariéře.
„Podpora žen ve vědě představuje nejen uznání jejich práce, ale také zásadní krok k rozvoji naší společnosti. Otevíráme dveře talentovaným vědkyním, aby mohly rozvinout svůj potenciál. Má to dlouhodobý přínos pro nás všechny,“ zdůrazňuje Petr Štěpánek z L’Oréal Česká republika a dodává, že tento přístup pomůže vytvářet silnější vědeckou komunitu, která dokáže čelit budoucím výzvám.
Tři výjimečné
Porota složená z odborníků z Akademie věd ČR i příští rok vybere tři výjimečné vědkyně, které kromě finanční odměny 200 tisíc korun získají mediální podporu. Výsledky oznámí organizátoři v červnu 2025.
Letos cenu získaly vědkyně z Akademie věd ČR. „Ženy přinášejí do vědy jiný pohled a jsou lépe zvládají multitasking, což smíšené týmy mužů a žen dělá efektivnějšími,“ uvedla letošní laureátka Monika Kučeráková z Fyzikálního ústavu AV ČR. Ocenění spolu s ní obdržely také mikrobioložka Kateřina Kopalová z Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR a ekoložka Kateřina Sam z Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty JU.
Letošní laureátka Monika Kučeráková
50 vědkyň, 11 milionů
Nadace L’Oréal podporuje ženy po celém světě. Od svého vzniku v roce 1998 vyznamenal více než 4400 žen ze 140 zemí. V České republice se projekt realizoval poprvé v roce 2006. Od té doby každoročně oceňuje nadějné vědkyně, které vybrala odborná porota. V Česku získalo cenu už 50 talentovaných vědkyň, jež si mezi sebou rozdělily částku ve výši 11 milionů korun.
Více informací naleznete na webu programu.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využítím zprávy L’Oréal Česká republika
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
- Akademie V4 chtějí lepší koordinaci vědní politiky na národní i evropské úrovní
- Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci
- Nominujte svůj gen nebo nemoc a zapojte se do programu RD-Factory
- Celkem 13 badatelek z AV ČR zařadil Forbes mezi TOP vědkyně Česka
- Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
- Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.