
Projekt INODIN přispěje k vyšší životnosti i bezpečnosti stavebních materiálů
17. 02. 2025
Prodloužit životnost důležitých technologií a staveb a zvýšit jejich odolnost – takové jsou „mety“ projektu INODIN, který připravil Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR. Ve spolupráci s dalšími akademickými i průmyslovými partnery se v něm zaměřuje se na vývoj inovativních metod monitorování staveb a materiálů.
„INODIN je klíčovým krokem k modernizaci diagnostiky a monitoringu inženýrské infrastruktury v České republice. Díky spolupráci vědeckých a průmyslových partnerů může přinést revoluční změny ve stavebních materiálech a konstrukcích, což přispěje k jejich delší životnosti a vyšší bezpečnosti,“ říká ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR Stanislav Pospíšil. Jeho pracoviště má v tomto směru bohaté zkušenosti – podílelo se například na dynamické zkoušce nového Trojského mostu, aerodynamickém posouzení zatížení elektrárny v Leedsu či diagnostice mariánského sloupu v Letohradu.
Vít Šmilauer z Českého vysokého učení technického v Praze dodává, že INODIN tak přispívá k udržitelné budoucnosti inženýrské infrastruktury. Také jeho pracoviště je jedním z partnerů projektu.
Aby šla spolupráce vědeckých institucí a aplikační sféry hladce, se stará Centrum transferu AV ČR (CETAV). Kromě toho, že vyhodnocuje technologickou připravenost výsledků projektu a zajišťuje přístup k jejich evidenci, podporuje i „dialog“ mezi vědou a průmyslem. „Podílíme se na organizaci matchmakingových akcí, kde se setkávají vědecké týmy s průmyslovými partnery, a nabízíme i podporu v transferu technologií a ochraně duševního vlastnictví,“ doplňuje vedoucí oddělení rozvoje transferu CETAV Klára Langerová.
Na projektu INODIN spolupracují vědecké instituce a firmy, jako jsou Vysoké učení technické v Brně, Ústav geoniky AV ČR, EXCON, České vysoké učení technické v Praze, CETAV, Skanska, DIAMO a StatoTest. Doba realizace jsou tři roky (2025–2028) a jeho rozpočet je 99,6 milionu korun. Projekt spolufinancuje Evropská unie v Operačním programu Jan Amos Komenský.
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Klára Langerová, CETAV
Foto: Shutterstock
Přečtěte si také
- Program PRAK podpořil 13 projektů, pomůže jim s uplatněním v praxi
- Nová výstava v Akademii věd ukazuje materiál jako geniální a hravý exponát
- Akademie věd: Chceme naplno využít potenciál humanitních a společenských věd
- Národní muzeum a Akademie věd prohloubí spolupráci na výzkumu i popularizaci
- Držitelé Akademických prémií a Luminy quaeruntur prezentovali své výsledky
- Zapojte se do druhého ročníku akademického turnaje v badmintonu
- Příběhy, otevřenost a odvaha patří mezi ingredience současné komunikace vědy
- Evropský projekt NEUROGATE posune možnosti studia neurologických onemocnění
- Práci šlechtitelů přibližuje liberecká výstava Jablko: koktejl chutí
- Centrum akademického psaní: Pomáháme nejen s odborným psaním v angličtině
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.