Skončil Veletrh vědy 2024. Letošní ročník přilákal rekordní počet návštěvníků
01. 06. 2024
Virtuální prohlídka jaderné elektrárny, ochutnávka nejdražší vody na světě, zkoumání půdy všemi smysly, seznámení se s novým druhem savce či taneční výuka lidových tanců. Taková a mnohá další lákadla upoutala tisícovky návštěvníků letošního ročníku Veletrhu vědy. Největší vědecká akce v České republice se konala od čtvrtka 30. května do soboty 1. června 2024 v areálu PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Představilo se na ní více než 100 vědeckých pracovišť, firem i science center. Doprovodný program nabídl přednášky, workshopy, panelové diskuze i podcasty naživo. Třídenní akci pořádala Akademie věd ČR. Vstup byl zdarma.
Letošní ročník Veletrhu vědy se nesl v duchu motta S vědou mě baví svět a letošní nabídka expozic byla opravdu pestrá. „Veletrh vědy pokaždé nabízí výběr ze všech vědních oblastí pod jednou střechou – ať už vás zajímá chemie, fyzika, vesmír, zvířata, rostliny, nebo třeba hudba, každý si určitě najde své. Chtěli jsme proto, aby se různorodost expozic, doprovodného programu i nadšení kolegů z celé Akademie odrazily v přiléhavém mottu,“ řekla za organizátory ředitelka Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR Kateřina Sobotková.
Veletrh vědy se poprvé konal v roce 2015 a úspěšně se rozvíjel až do covidové pandemie. Od roku 2022 už ale opět láká návštěvníky, a to ve stále větším počtu. Zatímco před pandemií se rekord z roku 2019 pohyboval někde kolem 30 tisíc návštěvníků, letošní účast se odhaduje na více než 58 tisíc lidí.
Ve čtvrtek a pátek běžně praskají haly ve švech zejména dopoledne, kdy přicházejí školáci a studenti v rámci výuky, v sobotu veletrh navštěvují hlavně rodiny s dětmi. Konkrétně letošní sobota 1. června navíc připadla na Den dětí a jelikož venku pršelo, veletržní haly byly doslova přeplněné zájemci o vědecká dobrodružství.
Ve čtvrtek a pátek navštěvují veletrh převážně školy, v sobotu pak rodiny s dětmi.
Kvízy, soutěže i had na krku
A na co lákal letošní, již osmý ročník festivalu? Návštěvníci si mohli složit svou vlastní lidovou píseň nebo báseň, poměřit svou intelektuální výbavu se schopnostmi umělé inteligence, otestovat se na zábavných i mírně zneklidňujících psychologických hádankách nebo se dozvědět, co o nich samotných vypovídá obsah odpadkového koše, který ráno vynesli!
Velký zájem vyvolaly přírodovědné stánky. Například u expozice Spolku Darwin si lidé mohli pohladit agamu, dát si na dlaň exotického pavouka nebo kolem krku velkou užovku červenou. Hned vedle se nacházel stánek České společnosti pro ochranu netopýrů, která s sebou měla na ukázku hned dva živé létavé savce.
Někteří návštěvníci projevili obzvlášť velkou odvahu, třeba když se mazlili s hady nebo pavouky.
Velcí i malí návštěvníci měli také možnost vyzkoušet své znalosti v bezpočtu kvízů – třeba z matematiky a fyziky nebo lingvistiky. U stánku Orientálního ústavu AV ČR se dokonce sobotní návštěvníci mohli naučit základy korejštiny.
Všichni vystavovatelé, ať už vědci či vědkyně z různých ústavů AV ČR a univerzit, pracovníci ZOO Praha, zaměstnanci ostravského superpočítačového centra IT4Innovations, vysokoškolští učitelé a výzkumníci, vývojáři soukromých společností nebo popularizátoři vědy, ochotně odpovídali na zvídavé otázky návštěvníků.
Science show i tradiční panelové diskuze s Václavem Moravcem
Stánky s expozicemi doplnila vědecká představení pro školy, panelové diskuze, přednášky, workshopy a besedy – to vše v multimediálním sále s obří obrazovkou o rozloze 80 m2. Nechyběly ani oblíbené science show – zábavné experimenty doprovázené výbuchy, ohněm a dýmem.
Panelové diskuze moderované Václavem Moravcem se letos věnovaly umělé inteligenci, problematice slovanství či kvalitě života ve městech.
Program v Keplerově sále byl tradičně velmi bohatý a nabídl přednášky, diskuze i science shows.
Co nového přinesl letošní ročník?
K vystavovatelům, kteří na letošním Veletrhu vědy vystavovali poprvé, patří např. společnost ORLEN Unipetrol, která představila auto na vodíkový pohon. Premiérově se na veletrhu představil také Kriminalistický ústav Policie ČR, který návštěvníky seznámil s „neviditelnými svědky zločinu“, tzv. mikrostopami. Návštěvníci veletrhu měli také poprvé možnost spatřit římský stan, a to díky expozici brněnských archeologů z Archeologického ústavu AV ČR.
Součástí programu byly rovněž diskuzní pořady spjaté s výzkumem mladých nadějných vědců: Vědecká zastávka a Zeptej se vědce live!. Na Veletrhu vědy se také nahrával naživo další díl Podcastu Akademie věd a chemického podcastu CHEmic.
Velký úspěch měl tzv. Science point, otevřený konferenční prostor, který posluchačům nabídl přednášky na nejrůznější témata. Návštěvníci veletrhu se například dozvěděli, zda dokážeme v budoucnu osídlit planetu Mars či zda jsou kvantové počítače nadějí, nebo hrozbou. Velký divácký zájem si vysloužila i témata jako světelné znečištění a genová terapie.
Text: Václav Jindřich, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR (více fotografií ve fotobance Zonerama)
Přečtěte si také
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.