
Společně tvoříme budoucnost: závěrečná konference GENDERACTIONplus
24. 02. 2025
V rámci oslav Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě se v Bruselu pod záštitou polského předsednictví Rady EU konala závěrečná konference projektu GENDERACTIONplus, který vede oddělení NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR. Na akci se sešli významní státní úřednice a úředníci, odborníci a odbornice na genderovou rovnost, stejně tak výzkumníci a výzkumnice. Událost posloužila jako kritické fórum pro zhodnocení pokroku v oblasti inkluzivní genderové rovnosti v rámci Evropského výzkumného prostoru (European Research Area, ERA). Účastníci a účastnice diskutovali o vývoji politik genderové rovnosti, zkoumali naléhavé výzvy, kterým čelí i ve vztahu k nadcházejícímu 10. rámcového programu pro výzkum a inovace.
Konference se konala v kritickém okamžiku, a to uprostřed probíhajících politických jednání o dalším rámcovém programu a útoků na téma genderové rovnosti. „Čelíme nyní reálné hrozbě, skutečnému odporu proti politikám prosazujícím genderovou rovnost, který má oslabit závazek k zajištění genderového hlediska a jeho zohlednění ve výzkumu a inovacích; stejně tak má snížit investice do výzkumu spojeného s tématem genderu. To je prostě nepřijatelné, absolutně nepřijatelné,“ prohlásila ve svém úvodním projevu Lina Gálvez, předsedkyně Výboru Evropského parlamentu pro práva žen a genderovou rovnost (FEMM).
V uplynulých čtyřech letech projekt GENDERACTIONplus významně přispěl ke koordinaci politik genderové rovnosti mezi členskými státy EU a mezi národními grantovými agenturami. Zaměřil se na oblasti intersekcionality a inkluzivity, boje proti genderově podmíněnému násilí, začleňování inkluzivní genderové analýzy do výzkumu a inovací a monitorování plánů genderové rovnosti (GEP). Vzhledem k nárůstu anti-genderového hnutí a měnící se politické situaci však zůstává naléhavou prioritou zajištění udržitelnosti a rozšíření těchto opatření v 10. rámcovém programu (FP10).
V návaznosti na otevřený dopis adresovaný evropské komisařce pro startupy, výzkum a inovace Ekaterině Zaharieva, který podepsalo více než 600 členek a členů výzkumné komunity, účastníci a účastnice konference zdůraznili klíčové priority pro FP 10, mezi něž patří například:
- Posílení plánů genderové rovnosti jako kritéria účasti v FP 10 tím, že doporučené tematické oblasti budou povinně podporovat opatření, která bojují proti genderově podmíněnému násilí, a zajistí začlenění inkluzivní genderové analýzy do výzkumu a inovací,
- podpora osob odpovědných za realizaci plánů genderové rovnosti na výzkumných a vysokoškolských institucích,
- podpora a vedení od Evropské komise při monitoringu plánů genderové rovnosti na národní úrovni,
- zapojení vedení a podpora inkluzivních plánů genderové rovnosti na nejvyšší úrovni.
Kromě toho byly identfikovány další důležitá opatření:
- Zakotvení inkluzivní genderové rovnosti v zákoně o Evropském výzkumném prostoru,
- zajištění silného závazku k inkluzivní genderové rovnosti jako politické priority ze strany Generálního ředitelství pro výzkum a inovace,
- řešení genderových aspektů včetně genderových a jiných forem předsudků v právě připravované zprávě CoARA.
Účastnictvo a řečnictvo se rovněž shodlo na zásadním požadavku ochrany evropských demokratických hodnot a akademické svobody. Akademická svoboda byla zdůrazněna jako zásadní pro zajištění svobody v různých oblastech výzkumu a jako prostředek k zajištění sociálního bezpečí a boje proti genderově podmíněnému násilí.
Mezi klíčové závěry patřilo budování aliancí napříč relevantními skupinami a povinná inkluzivní genderová analýza ve výzkumných projektech stejně.
V průběhu konference účastnictvo opakovaně zdůrazňovalo zcela zásadní potřebu prosazovat inkluzivní politiku genderové rovnosti a zachování požadavku na plány genderové rovnosti v FP10. Vzhledem k současné nejistotě, která ohledně politik genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích nyní panuje, účastnictvo zároveň ocenilo význam partnerství a spojenectví, které pomohl projekt GENDERACTIONplus vybudovat. Účastnictvo také vyzvalo k posílení spolupráce s cílem prosazení inkluzivní genderové rovnosti i v budoucnu, po skončení projektu GENDERACTIONplus.
Koordinátorka projektu Marcela Linková v závěrečné řeči zdůraznila, že není čas na to, aby Evropa ustoupila od svých politických priorit. Ustanovení o inkluzivní genderové rovnosti musí být podle ní v FP10 posílena. Při výhledu na nadcházející období plné náročných vyjednávání zdůraznila, že se strany zabývající se genderovou rovností budou muset připravit na vyjednávací maraton a zároveň být organizované a připravené rychle se mobilizovat v kritických okamžicích, které je na cestě čekají.
GENDERACTIONplus je projekt programu Horizont Evropa, který podporuje koordinaci politik v oblasti genderové rovnosti a inkluzivity v Evropském výzkumném prostoru. Projekt sdružuje orgány státní správy a národní poskytovatele z 22 členských států EU a tří přidružených zemí. Vytváří strategická doporučení pro tvorbu veřejných politik, spolupracuje s klíčovými stakeholdery a posiluje kapacity pro zohledňování genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích. Mezi klíčové tematické oblasti projektu patří intersekcionalita, genderově podmíněné násilí, genderový rozměr ve výzkumu a inovacích, monitorování opatření v oblasti genderové rovnosti a institucionální změny prostřednictvím plánů genderové rovnosti.
Záznam z konference najdete na YouTube kanálu.
Kontakt:
Bc. Barbora Schneiderová, DiS.
manažerka komunikace NKC – gender a věda
tel.: 602 340 883
email: barbora.schneiderova@soc.cas.cz
Přečtěte si také
- Nový program českých vědců se zaměří na vzácná onemocnění
- Na entropii záleží! Výzkum českých vědců posouvá vývoj materiálů
- Česká elektronika pro evropskou sondu k Venuši úspěšně prošla první fází vývoje
- Částečné úvazky: v Česku vzácné zboží
- Za rozvojem rezistence k inzulinu stojí i mitochondriální geny
- Jak čolci zvládají změny prostředí? Roli hraje nejen teplota, ale i konkurence
- Týden mozku 2025: Objevte možnosti lidské mysli
- „Sluneční sonda“ Solar Orbiter míří k dalšímu klíčovému průletu kolem Venuše
- Nová studie odhaluje populační historii největší pastevecké skupiny v Africe
- Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.