Zahlavi

Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu

01. 11. 2024

Otevřená věda slaví 20 let. Stážemi na pracovištích Akademie věd ČR prošlo více než 2000 studentů. Mnozí z absolventů u výzkumu zůstali a někteří dokonce vedou další generaci studentů, a to již i v novém ročníku 2025. Přihlašovat se do něj můžou zájemci od 1. do 30. listopadu, nabídka stáží se stále rozšiřuje.

Mladí, zvídaví a nadšení. Takoví jsou studenti, kteří se na rok ponoří naplno do světa vědy v některém z ústavů Akademie věd ČR. Stáže Otevřené vědy začaly v roce 2005 s několika lektory a podporou Evropské unie, což s sebou neslo jistá omezení.

„V ‚první‘ Otevřené vědě jsme museli vybírat jen z mimopražských zájemců. Další navazující projekty byly naopak třeba jen pro Pražany,“ vzpomíná Květoslava Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. V prvních letech byla ve svém ústavu koordinátorkou, později se zapojila i jako lektorka. Projekt Otevřená věda mezitím prošel velkými změnami, ale zůstává vlajkovou lodí spolupráce Akademie věd ČR s mladou generací.

Vědcem nanečisto i dočista
Stáže v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovské AV ČR absolvovalo od začátku projektu na 150 studentů. Někteří v ústavu zůstali pracovat, někteří si později vzali pod svá křídla další stážisty – jako třeba Alan Liška, Stanislav Valtera nebo Martin Jindra.

„Na začátku druhého ročníku střední školy jsem na chodbě omylem srazil na zem svou učitelku chemie. Pod pohrůžkou, že neprojdu do třetího ročníku, mě donutila, abych si vybral některou ze stáží Otevřené vědy,“ popisuje Martin Jindra, jak se na pracoviště dostal.

„Snažím se udělat pro studenty a studentky vědu zábavnou, nechat je, ať si vyzkoušejí přístroje, a co nejlépe jim vysvětlit, jak daná technika funguje. Někdy je to samozřejmě složité. Fyzikální principy, na kterých stojí většina z nich, totiž přesahují středoškolskou fyziku. To je asi největší výzva,“ říká Martin Jindra.

Mottem projektu je „Staň se hrdinou své doby“ a mnoho studentů už ho naplnilo. Nejčerstvěji Tereza Przeczková z Mendelova gymnázia Opava, která letos získala ocenění Česká hlavička za práci Strukturní analýza vazebného místa pro inhibitor phloretin v lidském Na+/H+ antiporteru NHA.

Oblíbená biologie, objevovaná psychologie
Posledních sedm let si studenti Otevřené vědy mohou každý rok vybrat ze stovky a více stáží. „Nejoblíbenějšími obory jsou biologie, chemie, lékařské vědy, ale vidíme rostoucí zájem
i o psychologii a fyziku. Vždy záleží na místě a tématu vypsané stáže,“ říká Nikola Dašková ze Střediska společných činností AV ČR, které celý projekt koordinuje.

Pro rok 2025 jsou v databázi už teď zařazeny desítky stáží, například Pátrání po lepších fotosenzitivních kapalně krystalických materiálech, Přežívání bakterií černého kašle v lidských makrofázích nebo Dějiny zdravotnické záchranné služby v českých zemích. Další budou v průběhu měsíce přibývat.

Registrace na stáže Otevřené vědy pro rok 2025 se otevírají 1. listopadu 2024 a přihlásit se studenti mohou do 30. listopadu 2024. Kontaktní osobou je Lenka Heroldová ze Střediska společných činností AV ČR (heroldova@ssc.cas.cz).

Více informací naleznete v tiskové zprávě a na webu Otevřené vědy.

Text: Eliška Zvolánková, Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Otevřená věda

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce