Zahlavi

Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy

20. 11. 2024

Zasloužil se o vývoj holografického endoskopu umožňujícího detailní zobrazení mozku. Jde o významný krok pro pochopení a léčbu neuronálních chorob, například demence, jenž přispívá k rozvoji neurovědy a medicíny. Za svůj přínos vědě získal 19. listopadu 2024 Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR cenu od ministra školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláše Beka.

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací v roce 2024 společně s Tomášem Čižmárem převzal Petr Slavíček z Vysoké školy chemicko-technologické. Na ceremoniálu ocenil ministr Mikuláš Bek také vysokoškolské studenty a pedagogy.

„Byl bych rád, abychom společně s akademickou veřejností hledali cestu, jak otevřít vysoké školy většímu počtu studentů při současném posilování kvality výuky. Jsem tedy moc rád, že dnes oceňujeme osobnosti, které v tomto ohledu prokázaly mimořádné nasazení,“ uvedl Mikuláš Bek.


Ministr Mikuláš Bek, Tomáš Čižmár a Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT

Tomáš Čižmár je vedoucím oddělení vláknové optiky Leibnizova ústavu Fotonických Technologií a profesorem fakulty Fyziky a Astronomie na Univerzitě Friedricha Schillera v Jeně. Jeho práce na vývoji holografického endoskopu posouvá hranice v neurovědním výzkumu a otevírá cesty ke studiu dynamiky proudění krve a chování neuronů in vivo, tedy v živém organismu.

 „Tyto znalosti pomáhají pochopit a hledat léčebné postupy pro vážné neuronální choroby, například demenci. Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat pomůže neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres,“ zdůrazňuje Tomáš Čižmár. Více o tématu se dočtete zde.


Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR (CC)

Cesta do hlubin mozku
Holografický endoskop se zakládá na optických vláknech o tloušťce lidského vlasu. Má výjimečný zobrazovací výkon, stabilitu a rychlost potřebnou pro detailní neurovědní výzkum i v nejhlubších částech mozku. Přístroj umožňuje nepřerušovaný „přehled“ celé hloubky mozku během jediného experimentu a dokáže zachytit detaily strukturálního propojení, jako jsou dendritické trny a subcelulární vezikuly. Současně umožňuje snímat signalizační aktivitu jednotlivých neuronů a měřit rychlost průtoku krve jedinou cévou. Přestože byl přístroj testován pouze na plně anestezovaných zvířatech, kombinace vysoké kvality zobrazení, nebývalé hloubky použití a jedinečné šetrnosti k organismu nastiňuje nové experimentální možnosti pro neurovědy in vivo.

Tomáš Čižmár za svůj průlomový výzkum letos získal také European Microscopy Award.

Více o jeho práci se dozvíte v časopise A / Magazín.

Seznam všech oceněných naleznete v tiskové zprávě MŠMT.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy Ústavu přístrojové techniky AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; MŠMT

Licence Creative Commons Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce