Tomáš Čižmár převzal významné evropské ocenění v oboru mikroskopie
26. 08. 2024
Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. O jeho vývoj se významně zasloužil Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Za svou práci dnes převzal mezinárodní ocenění European Microscopy Award.
Vypadá trochu jako mušketýr, věnuje se paraglidingu, nepřestává ale být excelentním vědcem. Tomáš Čižmár je vedoucí mezinárodního vědeckého týmu z Ústavu přístrojové techniky AV ČR a současně Leibnizova ústavu fotoniky v Jeně. Ponořil se do studia fotoniky, postupně jeho práce překročila hranice jedné jediné disciplíny, až zakotvil u výzkumu, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech.
Právě multimodální optická vlákna využil pro zobrazování. Umožnil tak mikroskopii nahlédnout nečekaně hluboko do tkáně.
Tím, jak během kariéry posouval hranice možného, přispěl Tomáš Čižmár k rozvoji neurovědy a otevřel nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve i toho, jak se chovají neurony in vivo, tedy na živo. Tyto znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby, například demenci. Ve vývoji holografické endomikroskopie se svým týmem aktuálně překonává teoretické a technologické limity této zobrazovací techniky, aby ji mohl aplikovat v chronických experimentech u laboratorních zvířat. Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat pomůže neurovědcům pochopit funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres (3D zobrazování živých vzorků tkáně).
European Microscopy Award – jednou za čtyři roky
Za jeho průlomovou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, ho dnes ocenila Evropská mikroskopická společnost (European Microscopy Society). Stalo se tak během Evropského mikroskopického kongresu v Kodani (Dánsko).
Ocenění European Microscopy Award se uděluje jednou za čtyři roky těm, kteří v oboru mikroskopie dospěli k vysoce kvalitním a originálním výsledkům. S cenou se pojí finanční odměna 3000 euro.
Chronický experiment – experimenty či výzkum probíhají po dlouhou dobu (i několik měsíců) nikoli jen „akutně“, tedy během jedné experimentální intervence.
Kontakt:
prof. Tomáš Čižmár, Ph.D.
Vedoucí výzkumné skupiny Komplexní fotoniky
Ústav přístrojové techniky AV ČR
cizmart@isibrno.cz
Přečtěte si také
- Pomoc, hokej a pivo spojují, politika občany ČR rozděluje
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.