Tomáš Čižmár získal významné ocenění v mikroskopii, přispěl k rozvoji neurověd
28. 08. 2024
Endoskop s vláknem o tloušťce lidského vlasu posouvá možnosti zobrazování v medicíně i v neurovědním výzkumu. Na jeho vývoji se významně podílel Tomáš Čižmár z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Za svou práci převzal 26. srpna 2024 ocenění European Microscopy Award.
Tomáš Čižmár, vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ústavu přístrojové techniky AV ČR a hlava oddělení výzkumu a technologie vláken v Leibnizově ústavu fotoniky v Jeně, neváhal překročit hranice jedné disciplíny. Nakonec zakotvil u výzkumu, jak kontrolovaně využívat světelný přenos v optických vláknech. Právě využitím multimodálních optických vláken v mikroskopii umožnil nahlédnout nebývale hluboko do tkáně.
Brněnský vědec svým výzkumem přispěl k rozvoji neurověd a otevřel nové cesty ke studiu dynamiky proudění krve i chování neuronů in vivo – tedy na živo. Nové znalosti pomáhají pochopit i léčit vážné neuronální choroby, například demenci. Ve vývoji holografické endomikroskopie se svým týmem aktuálně překonává teoretické a technologické limity uvedené zobrazovací techniky, aby ji mohl aplikovat v chronických experimentech u laboratorních zvířat. „Chronický experiment je takový experiment či výzkum, který realizujeme po dlouhou dobu. Tedy i několik měsíců, nejen ‚akutně‘ během jedné experimentální intervence,“ doplňuje Tomáš Čižmár.
Tomáš Čižmár
Možnost opakovaně zkoumat stejné struktury mozku volně se pohybujících zvířat pomůže neurovědcům, aby pochopili funkci mozku v nejrůznějších situacích, jako jsou sociální interakce, proces učení nebo stres
Ocenění, které se uděluje jednou za čtyři roky
Za průlomovou práci, která „zmenšila“ endoskop a umožnila lékařům šetrně zobrazovat místa, jež dříve vidět nemohli, ocenila Tomáše Čižmára Evropská mikroskopická společnost (European Microscopy Society). Stalo se tak na Evropském mikroskopickém kongresu v Kodani (Dánsko).
European Microscopy Award se uděluje jednou za čtyři roky osobnostem, které v oboru mikroskopie dospěli k vysoce kvalitním a originálním výsledkům. S cenou se pojí finanční odměna 3000 euro.
Více o holografickém endoskopu, ale i o vědecké cestě Tomáše Čižmára si přečtete v hlavním tématu A / Magazínu, který vyjde 12. září 2024.
Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Martina Fišerová, JIC
Přečtěte si také
- Nadační fond Jaroslava Heyrovského ocenil mladé vědecké naděje
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Josef Bryja z Ústavu biologie obratlovců získal ocenění Kraje Vysočina
- Vidět dál než jiní. AV ČR ocenila osobnosti, které přispívají k prestiži vědy
- Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu převzal Národní cenu vlády Česká hlava
- Akademie věd ČR udělila šest medailí, dvě převzali zahraniční experti
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Komeniolog Martin Steiner z Filosofického ústavu získal Medaili Josefa Hlávky
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest vědeckých nadějí
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.