Zahlavi

Týden mozku 2025: Objevte možnosti lidské mysli

17. 02. 2025

Druhý březnový týden bude opět patřit festivalu Týden mozku. Letošní ročník nabídne široké veřejnosti jedinečnou příležitost nahlédnout do světa neurovědy a porozumět fascinujícím funkcím lidské mysli. Akce představí nejen nejnovější vědecké poznatky, ale také praktické tipy, jak mozek udržet v kondici. Týden mozku, který pořádá Akademie věd ČR, se koná od 10. do 16. března v Praze, Brně a dalších městech po celé republice.

„Když jsme v roce 1998 s Týdnem mozku v návaznosti na celosvětovou kampaň Brain Awareness Week začínali, netušili jsme, jak se rozroste,“ říká neurovědec Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, který tradici festivalu v Česku založil. „Výzkum mozku je velice rychlý a pro lidstvo naprosto zásadní, mám proto radost, že se o výsledky a úspěchy můžeme podělit s veřejností,“ doplňuje J. Syka.

Festival návštěvníkům nabídne přednášky, workshopy, debaty, ale také hry i výstavy. Koná se na různých místech republiky, včetně Brna, Plzně, Olomouce či Jihlavy. Celkem se do něj zapojilo 30 subjektů.

Roboti s umělou kůží i léčba obezity

Na letošním ročníku vystoupí špičkoví odborníci, kteří návštěvníkům poodhalí tajemství lidského mozku. Andrea Pačesová z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR například vysvětlí, jak mohou neuropeptidy pomoci v léčbě neurodegenerativních nemocí a obezity.

Matěj Hoffmann z ČVUT představí humanoidní roboty vybavené umělou kůží po celém povrchu těla, které využívá jako výpočetní modely vývoje. Humanoidi mají totiž jak člověku podobné rozměry, tak potřebné „smysly“, především zrak a hmat. A dokážou si tak vytvořit model svého vlastního těla v prostoru.

Filip Smolík z Psychologického ústavu AV ČR odhalí, jak lidská mysl zpracovává jazyk a jak se vyvíjí naše schopnost mluvit.

Mozkový fitness a biologické hodiny

Festival nabízí návštěvníkům i bohatý program. Mohou se zúčastnit debaty s datovým novinářem a youtuberem Jiřím Burýškem, který se na svém kanálu Jirka vysvětluje věci zabývá podvody na internetu a upozorňuje na to, jak si nenechat „vymýt mozek“ smyšlenými příběhy o výhodných investicích a závratných výdělcích, které důvěřivým lidem nabízejí podvodníci na sociálních sítích. Mluvit bude také o tom, jak fungují milionové podvody falešných vojáků, kteří dokážou z oklamaných žen vytáhnout celoživotní úspory.

Svůj mozek si zájemci budou moci na festivalu i efektivně trénovat. Unikátní metodiky a cílené programy Akademie pro rozvoj intelektu AMAkids představí její lektoři. Návštěvníci s nimi budou moci trénovat soustředění, představivost a paměť, naučí se i několik užitečných mnemotechnik a objeví možnosti rychlého čtení.

Fyziologický ústav Akademie věd ČR si připravil workshop Rytmus života ve světle i ve tmě. Účastníci prozkoumají fascinující svět biologických hodin, které se synchronizují pomocí světla, ale přitom fungují i v naprosté tmě. Dozví se také, jak vlastně náš organismus pozná, že je ráno, večer nebo noc. Workshop nabídne i unikátní zážitek „Věda ve tmě!“, kdy si zájemci vybavení brýlemi nočního vidění vyzkouší, jakým výzvám čelí výzkumníci biologických hodin, které v každém z nás neustále tikají ve světle i ve tmě.

Kromě ústavů Akademie věd se festivalu zúčastní též univerzity a firmy. Vstup na všechny akce festivalu Týden mozku je zdarma, na některé je nutná rezervace. Všechny informace lze najít na webu www.tydenmozku.cz.

Festival je součástí Brain Awareness Week (BAW) – celosvětové kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti o úspěších a přínosech výzkumu mozku.

Kontakt:
Václav Jindřich
Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
jindrich@ssc.cas.cz
777 039 234

TZ ke stažení zde.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce