Zahlavi

Unikátní platforma NájemPlus propojí férové pronajímatele a nájemníky

07. 12. 2022

Vlastní bydlení je v České republice stále dražší a nedostupnější. Alternativou je nájemní bydlení, které ale u nás nemá úplně dobrou pověst. Lidé si pronájmy spojují s nejistotou a nemožností vytvořit v nich trvalý domov. Cestou ke změně by mohla být motivace pro pronajímatele, aby své nemovitosti nabízeli k dlouhodobému užití, a také nastavení etičtějšího prostředí. Pomoci má nová platforma NájemPlus, kterou aktuálně spouští tým odborníků ze Sociologického ústavu AV ČR. Projekt podpořila Strategie AV21.

Internetová platforma NájemPlus slouží k propojení těch, kdo vlastní byt nebo dům a chtějí ho pronajmout, a zájemců o trvalé bydlení. Pronajímatelé se mohou zaregistrovat a nabídnout svou nemovitost, potenciální nájemce pak může vyhledávat v jejich nabídkách. Služba je pro obě strany zdarma.  

„Naším cílem je zvýšit kvalitu a dlouhodobost nájemního bydlení v České republice, aby se mohlo stát skutečnou alternativou k vlastnickému bydlení, místem, kde je možné vytvořit trvalý domov,“ říká Martin Lux, vedoucí oddělení socioekonomie bydlení Sociologického ústavu AV ČR.  


Socioekonom Martin Lux představil projekt NájemPlus na tiskové konferenci 6. prosince 2022.

Důležitost etického prostředí
Nově zaváděná platforma se od běžných realitních vyhledávačů liší především důrazem na dodržování etického kodexu, k němuž se registrovaní pronajímatelé zavazují. Jeho součástí je například závazek, že s nájemci uzavřou písemnou smlouvu se všemi náležitostmi podle platné legislativy. Z dosavadních zkušeností totiž vyplývá, že někteří vlastníci nemovitostí se zájemci o bydlení nezřídka podepisují smlouvy, které jsou například v rozporu s novým občanským zákoníkem.

Dalším podstatným bodem kodexu je možnost uzavírat nájemní smlouvy na dobu minimálně pěti let nebo v nájemní smlouvě sjednat automatické prodlužování nájemní smlouvy (samozřejmě za podmínky, že nájemce plní všechny své zákonné a smluvní povinnosti v období předcházejícím). Součástí platformy je rovněž možnost hodnotit pronajímatele, zda kodex opravdu naplňuje.  

Statisíce volných bytů
Podle veřejně dostupných dat by se v České republice mohlo nacházet více než 800 tisíc neobydlených bytů. „Jen v Praze jde zřejmě o desítky tisíc bytů. Je třeba rozklíčovat, o jaké byty vlastně jde a proč jsou neobydlené,“ říká Martin Lux s tím, že údaje ze sčítání lidu částečně postrádají vypovídací schopnost a jde z nich velmi těžko vyčíst důvod neužívání nemovitostí.

Zatímco v roce 2011 bylo v České republice podle sčítání lidu 652 tisíc „obvykle neobydlených“ bytů, v roce 2021 to bylo už 860 tisíc. Pokud by bylo možné alespoň některé z nich nabídnout k pronájmům, mohlo by to pomoci mnoha lidem, kteří si v současné době nemohou dovolit koupit vlastní nemovitost.


Tisková konference k projektu NájemPlus se konala v Akademickém konferenčním centru v Husově ulici v Praze.

„Rádi bychom oslovili velké množství malých soukromých pronajímatelů, kteří by měli zájem se projektu účastnit, ale zatím o něm nevědí. Své nemovitosti mají možnost přes naši platformu nabídnout k dlouhodobým pronájmům, a to zdarma,“ dodává Martin Lux.

Sociologové při tvorbě platformy konzultovali své kroky s profesními skupinami pronajímatelů, snažili se, aby byl projekt co nejvíce využitelný v reálném prostředí. Zatím prvním registrovaným pronajímatelem je Fond českého bydlení. Vizí zakladatelů platformy je ale přilákat zejména menší soukromé vlastníky bytů a domů, například i takové, kteří nejsou registrovaní v žádném sdružení.


Sociologický ústav AV ČR vydal v poslední době několik zajímavých publikací věnovaných nájemnímu bydlení, například Bydlení mladých v době krize.

Tématu jsme se věnovali již dříve. Více se o něm dozvíte v následujících článcích a podcastu:

Sen mileniálů: žít ve vlastním, vyplynulo z ankety sociologů

Sociologové hledají odpověď na otázku, jak zajistit dostupné bydlení

Vlastní bydlení nemusí být výhodné. Mladí si ho idealizují po vzoru rodičů

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Petr Sunega, Sociologický ústav AV ČR

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce