V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
20. 11. 2024
Společný projekt Ústavu dějin umění AV ČR a Městského muzea Polná přinese záchranu nejstarších fotografií ze sbírky muzea. Vzácné fotografie budou v příštích dvou letech představeny veřejnosti prostřednictvím dvou výstav i v online prostoru.
Předmětem projektu je výzkum a restaurování konvolutu nejstarších fotografií ze sbírky Městského muzea Polná a jeho zpřístupnění odborné i široké veřejnosti v úzké spolupráci muzea s Ústavem dějin umění AV ČR.
„Vybraný materiál svým kulturním a historickým významem daleko přesahuje hranice regionu. V první fázi projektu se zaměříme na soubor šesti daguerrotypií pocházejících z prvního desetiletí dějin fotografie a úzce spjatých s významnou osobností tzv. českého národního obrození Antonínem Pittnerem,“ říká odpovědná řešitelka projektu Petra Trnková z Ústavu dějin umění AV ČR (ÚDU AV ČR).
Další fáze projektu bude věnována konvolutu sedmi velkoformátových tabel, jež obsahují desítky exemplářů obrazově i technologicky značně rozmanitého materiálu z historie i prehistorie fotografie. Zastoupeny jsou zde různé formáty, techniky, autoři, typy vyobrazení či adjustací a jednotlivé části vykazují i velice rozdílnou míru a druhy poškození.
Cílem projektu je nejen výzkum a odborné vyhodnocení materiálu v kontextu dějin fotografie a regionální historie, ale také technologický průzkum, konzervování, restaurování a digitalizace vybraných sbírkových objektů s cílem jejich dlouhodobé ochrany. Na projektu se proto podílí také restaurátoři a fotografové ÚDU AV ČR.
„Ošetřené předměty i výsledky historického a technologického výzkumu budeme průběžně zpřístupňovat odborné i široké veřejnosti, a to hlavně prostřednictvím dvou výstav v Městském muzeum Polná, vědecké studie a také na internetu,“ doplňuje Alena Vyskočilová, ředitelka Městského muzea Polná.
„Vzhledem k tomu, že jde o materiál autorsky i provenienčně úzce spjatý s městem Polná a s Vysočinou, přispěje projekt nejen k záchraně fotografií, ale i k prohloubení veřejného povědomí o kulturním a společenském významu města v polovině 19. století a jeho bohaté historii,“ uzavírá Petra Trnková.
Daguerrotypie, zveřejněná v roce 1839 francouzským malířem a vědcem Louisem J. M. Daguerrem, byla první fotografickou technikou, která se ujala v praxi. Daguerrotypický obraz vytvořený na povrchu postříbřené měděné desky je velmi citlivý na mechanické poškození, a proto jsou daguerrotypie zpravidla adjustovány pod sklem v rámech či kazetách. Každý kus je navíc unikátní a všechny dochované daguerrotypie jsou tak velmi cenné.
Více infrmací o projektu: https://www.udu.cas.cz/cz/projekty-a-granty/nejstarsi-fotografie-v-mestskem-muzeu-polna
Kontakt:
Barbara Líznerová
Ústav dějin umění AV ČR
liznerova@udu.cas.cz
+420 607 630 453
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
- Veřejná podpora míst ve školkách se stále vyplatí: analýza výnosů a nákladů
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.