Zahlavi

Věda může státu pomoct s řešením recidivy či korupce, ukázalo setkání CETAV

12. 11. 2024

Vědci a vědkyně z pracovišť Akademie věd ČR představili analytickému týmu Ministerstva spravedlnosti ČR projekty, které řeší insolvenci, exekuce a trestní politikou. Setkání odborníků s představiteli státní správy 24. října 2024 v Sociologickém ústavu AV ČR v Praze ukázalo, jak může stát využít výsledky humanitního výzkumu při přípravě klíčových politik a dokumentů.

„Chtěli jsme představit vybrané projekty Akademie věd ČR a ukázat, že je může státní správa využít v praxi. Centrum transferu AV ČR – CETAV, které setkání uspořádalo, podporuje efektivnější využití výsledků pořádáním podobných prezentací pravidelně – a to i v humanitním výzkumu,“ říká vedoucí CETAV Martin Smekal a dodává, že další setkání se zaměří na energetiku.

Korupcí ve zdravotnictví, veřejných zakázkách, stavebním řízení, sportu i ve školství se zabývala Kristýna Bašná ze Sociologického ústavu AV ČR v projektu Korupce ve vybraných sektorech v České republice a možnosti jejího snížení, do nějž se zapojilo i Ministerstvo spravedlnosti ČR. Účastníkům představila sektor exekucí. „Mezi největší problémy patří úmyslné navyšování nákladů exekuce, klientelismus v přidělování exekucí a poškození zájmu dlužníka,“ podotkla. Výsledky se staly podkladem pro protikorupční strategické dokumenty vlády. Reflektovala je například Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026.

Výzkum recidivy a podmíněných trestů
Výsledky výzkumu faktorů recidivy v souvislosti s podmíněným propuštěním z výkonu trestu představila Eva Krulichová z téhož pracoviště. V Česku se recidiva tradičně považuje za problém. „Záleží ale, jak dlouho daného klienta sledujete. Čím delší výzkum, tím větší číslo,“ upozorňuje vědkyně v časopise A / Magazín. „V aktuálním projektu sledujeme propuštěné klienty po dobu roku a půl, recidiva se u nich pohybuje okolo deseti procent.“ Její výzkum doporučuje i opatření pro Probační a mediační službu a Vězeňskou službu ČR. Vědkyně byla hostem Podcastu Akademie věd, v němž se o jejím výzkumu dozvíte více.

Jakub Drápal z Ústavu státu a práva AV ČR se zaměřil na efektivitu podmíněných trestů a jejich vliv na recidivu, přičemž představil analýzy, které mohou přispět k inovacím trestní politiky. Česká legislativa se například donedávna vůbec nezabývala kumulací trestů, a soudci tak vlastně ani nemohli zohledňovat předchozí uložené podmínky. „Jde o důsledek toho, že se nad touhle otázkou za posledních sto let pořádně nikdo nezamyslel,“ uvedl Jakub Drápal pro A / Magazín.

Finanční zdraví českých domácností
Ekonomky Kamila Fialová a Martina Mysíková ze Sociologického ústavu AV ČR představily výzkum finančního zdraví obyvatel Česka, na němž spolupracovaly s Českou spořitelnou. Věnují se půjčkám, úvěrům a faktorům, které ovlivňující zadlužení a schopnosti domácností vytvářet finanční rezervy. Mimo jejich zájem nezůstala ani otázka finanční náročnosti bydlení – o tématu se více dočtete zde.

Akci v Sociologickém ústavu AV ČR iniciovalo Centrum transferu AV ČR ve spolupráci s vládním analytickým útvarem. Setkání se zúčastnili představitelé Úřadu vlády ČR, Ministerstva spravedlnosti ČR a dalších státních institucí, kteří dále diskutovali s badateli o pokračování spolupráce.

Připravili: Zuzana Dupalová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Centrum transferu AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce