Vědci rozluštili význam stovek variant genu způsobujícího rakovinu prsu
18. 09. 2023
Vědcům se podařilo popsat význam stovek vrozených mutací v genu CHEK2 při vzniku rakoviny prsu. Výzkumný tým vedli Zdeněk Kleibl z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Libor Macůrek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Gen CHEK2 je v hledáčku klinických genetiků již dlouho. Jedná se o třetí nejčastěji postižený gen související se středním rizikem vzniku rakoviny prsu v ČR. Některé jeho dědičné mutace vystavují nositelky téměř 30% celoživotnímu riziku onemocnění.
Přítomnost mnoha dalších variant genu CHEK2 ale dosud znemožňovala spolehlivé vyčíslení rizika u většiny žen, které tuto mutaci mají. „V naší laboratoři v Ústavu molekulární genetiky AV ČR jsme vyvinuli unikátní experimentální postup, který umožnil hodnocení stovek dosud nejasných variant CHEK2 genu,“ vysvětluje Lenka Stolařová.
Nová metodika umožnila analyzovat varianty CHEK2 genu zachycené u pacientů s onkologickými onemocněními z celého světa v modelovém systému v buněčných kulturách. „Díky tomu jsme byli schopni odlišit patogenní CHEK2 varianty přispívající ke vzniku rakoviny prsu a varianty funkčně bezvýznamné, které toto riziko neovlivňují,“ doplňuje Libor Macůrek.
„Zásluhou společného úsilí v rámci národního konsorcia CZECANCA a mezinárodního konsorcia ENIGMA jsme mohli vyšetřit více než 80 tisíc pacientek z dvanácti zemí a prokázat, že nově popsané rizikové varianty CHEK2 genu se vyskytují u přibližně 0,5 % všech nemocných žen s rakovinou prsu,“ vysvětluje Petra Kleiblová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, která se Zdeňkem Kleiblem vede projekt CHEK2gether jmenovaného konsorcia ENIGMA. Výsledky rozsáhlé mezioborové spolupráce zveřejnil prestižní časopis Clinical Cancer Research.
Rakovina prsu je nejčastějším závažným nádorovým onemocněním u žen. Postihnout může asi desetinu žen naší populace. Představuje tak závažný celospolečenský problém. Část nádorů vzniká na základě dědičných vloh. Díky rozvoji genetického testování se v posledních letech daří stále úspěšněji nacházet pacientky se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny prsu a zařadit je do programů prevence nebo časného záchytu, kdy je onemocnění dobře léčitelné. Nejznámějším příkladem dědičné formy rakoviny prsu jsou mutace v genech BRCA1 a BRCA2 způsobující onemocnění u 60–80 % nositelek. Kromě mutací v těchto genech však existuje řada dalších, méně probádaných, dědičných variant zvyšujících riziko vzniku rakoviny prsu. Hlavním přínosem studie bude zkvalitnění péče o ženy s mutací genu CHEK2 nejen v České republice, ale celosvětově.
Stolarova L, Kleiblova P, Zemankova P, Stastna B, Janatova M, Soukupova J, Achatz MI, Ambrosone C, Apostolou P, Arun BK, Auer P, Barnard M, Bertelsen B; Biobank Japan; Blok MJ, Boddicker N, Brunet J, Burnside ES, Calvello M, Campbell I, Chan SH, Chen F, Chiang JB, Coppa A, Cortesi L, Crujeiras-González A; Consortium CZECANCA; De Leeneer K, De Putter R, DePersia A, Devereux L, Domchek S, Efremidis A, Engel C, Ernst C, Evans DGR, Feliubadaló L, Fostira F, Fuentes-Ríos O, Gómez-García EB, González S, Haiman C, Hansen TVO, Hauke J, Hodge J, Hu C, Huang H, Ishak NDB, Iwasaki Y, Konstantopoulou I, Kraft P, Lacey J, Lázaro C, Li N, Lim WK, Lindstrom S, Lori A, Martinez E, Martins A, Matsuda K, Matullo G, McInerny S, Michailidou K, Montagna M, Monteiro ANA, Mori L, Nathanson K, Neuhausen SL, Nevanlinna H, Olson JE, Palmer J, Pasini B, Patel A, Piane M, Poppe B, Radice P, Renieri A, Resta N, Richardson ME, Rosseel T, Ruddy KJ, Santamariña M, Dos Santos ES, Teras L, Toland AE, Trentham-Dietz A, Vachon CM, Volk AE, Weber-Lassalle N, Weitzel JN, Wiesmuller L, Winham S, Yadav S, Yannoukakos D, Yao S, Zampiga V, Zethoven M, Zhang ZW, Zima T, Spurdle AB, Vega A, Rossing M, Del Valle J, De Nicolo A, Hahnen E, Claes KBM, Ngeow J, Momozawa Y, James PA, Couch FJ, Macurek L, Kleibl Z. ENIGMA CHEK2gether Project: A Comprehensive Study Identifies Functionally Impaired CHEK2 Germline Missense Variants Associated with Increased Breast Cancer Risk. Clin Cancer Res. 2023 Aug 15; 29(16): 3037–3050. doi: 10.1158/1078-0432.CCR-23-0212. PMID: 37449874; PMCID: PMC10425727.
Kontakt:
prof. Zdeněk Kleibl, Ph.D.
1. lékařská fakulta UK
zdekleje@lf1.cuni.cz
MUDr. Libor Macůrek, Ph.D.
Ústav molekulární genetiky AV ČR
macurek@img.cas.cz
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.