Vědci zrestaurovali unikátní nález luxusních předmětů z doby stěhování národů
13. 08. 2024
Soubor předmětů z poloviny 5. století náhodně našel muž v Hostimi u Berouna v roce 2022. Po více než dvou letech konzervátorských a restaurátorských prací se odborníkům z pražského Archeologického ústavu AV ČR podařilo zrekonstruovat šest skleněných a sedm keramických nádob i různé železné a bronzové nástroje či jejich části. Nález neboli depot si zájemci budou moci prohlédnout v příštím roce v Muzeu Českého krasu v Berouně.
Období stěhování národů se v Evropě vyznačovalo turbulentními změnami. Ze stejné doby pochází též soubor luxusních i běžných předmětů každodenního života, které objevil náhodný nálezce v Hostimi u Berouna. Obsahoval skleněné a keramické nádoby a množství kovových artefaktů vyrobených převážně ze železa.
„Zcela mimořádný je nález šesti skleněných nádob, které byly s vysokou pravděpodobností vyrobeny mimo území Čech a dovezeny jako luxusní zboží. Mezi importované předměty patří také miska s vnitřní glazurou, takzvané mortarium,“ vyzdvihuje ředitel pražského Archeologického ústavu AV ČR Jan Mařík.
Do největšího poháru byly uloženy další tři skleněné nádoby.
Rituálně uložený depot bohatší domácnosti
Svojí skladbou je hostimský nález naprosto unikátní. Původ skleněných nádob lze hledat jak v ateliérech v římských provinciích, tak patrně i v prvních sklárnách v barbariku, tedy na území barbarů mimo Římskou říši. „V depotu byla keramika domácího původu i importovaná. Unikátnost kombinace předmětů podtrhuje například zemědělské náčiní,“ upřesňuje Jaroslav Jiřík z Prácheňského muzea v Písku, odborník na dobu stěhování národů.
„Celý soubor ukazuje na ritualizované uložení vybavení bohatší domácnosti, které se skládalo z nádobí užívaného ke stolování v kombinaci se zemědělskými nástroji. Spojení obou složek naznačuje uložení depotu v souvislosti či v závislosti na pravidelných událostech v průběhu zemědělského cyklu,“ dodává.
Kompletní soubor zrestaurovaných skleněných nádob
Ze země až do muzea
Předměty vyzvedli archeologové v únoru 2022 poté, co je upozornil nálezce. Následně se jim více než dva roky věnovali odborníci v restaurátorských laboratořích Archeologického ústavu AV ČR, Praha. „Při konzervaci a restaurování se podařilo zrekonstruovat šest skleněných nádob, sedm keramických nádob, železná a bronzová kování nejméně ze čtyř dřevěných věder a několik železných zemědělských nástrojů, mezi nimiž byla mimořádně dobře zachovaná kosa a srp,“ popisuje Jan Mařík.
V průběhu prací vědci také odebrali vzorky pro přírodovědné analýzy, které by měly přinést další informace o způsobu užívání zejména keramických i skleněných nádob a třeba i přiblížit okolnosti, za nichž byl tento unikátní soubor předmětů uložen do země. Na jeho vyhodnocení se podílejí pracovníci Jihočeské univerzity, Prácheňského muzea v Písku a Ústavu archeologické památkové péče středních Čech.
Kompletní soubor zrestaurovaných keramických nádob
„Velký dík patří vedle řady odborníků také nálezci, který dokázal odhadnout význam nálezu a díky jeho duchaplné reakci se podařilo zabránit zcizení nálezů nebo jejich nevratnému poškození,“ říká Jan Mařík.
V současné době jsou předměty součástí sbírek Muzea Českého krasu v Berouně, kde se v roce 2025 představí veřejnosti v rámci připravované výstavy.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Archeologický ústav AV ČR, Praha
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Před 600 lety zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Jeho příběh dodnes budí vášně
- Jak pečovat o židovské hřbitovy? Odpovědi hledali odborníci na kolokviu
- Země nikoho. Historik odkrývá méně známou kapitolu dějin holokaustu
- Ženy, sex a rodina za komunismu. V čem jsme byli pokrokoví a v čem zpátečničtí?
- Na vlně retra: výročí metra, historie smažáku, céčka a dovolená embéčkem
- Skrytými místy Pražského hradu provede zájemce nová mobilní aplikace
- Olympijské hry jsou svátkem sportu ve stínu politiky a vlivu byznysu
- Příběhy zašité v minulosti. Co lze vyčíst z archeologického textilu?
- Začíná dostavba Pražského okruhu, lokalitu prozkoumají archeologové
- Žena nalezla na Kutnohorsku více než 2000 stříbrných mincí z počátku 12. století
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.