Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech
18. 04. 2019
Centrum ELI Beamlines se otevírá uživatelům. Vědecká rada Akademie věd ČR si prohlédla unikátní laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech.
Ve čtvrtek 18. dubna 2018 navštívila Vědecká rada Akademie věd ČR Centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Členové Vědecké rady si za přítomnosti místopředsedy AV ČR Jana Řídkého, ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy, manažera projektu ELI Beamlines Romana Hvězdy a vedoucího oddělení experimentálních programů ELI Beamlines G. Korna prohlédli experimentální haly a detailně se seznámili s fungováním výzkumného uživatelského zařízení ELIMAIA-ELIMED. To slouží k laserem řízenému urychlování iontů a bylo slavnostně zprovozněno v listopadu 2018.
Čtyři ultraintenzivní laserové systémy (L1-L4) ELI Beamlines pak členům Vědecké rady představili P. Bakule (vedoucí projektu laseru L1 Allegra) a D. Kramer (vedoucí projektu laseru L4).
Lasery v provozu
Laserové systémy jsou již v provozu pro české i mezinárodní uživatele, kteří zahájili experimenty základního a aplikovaného výzkumu. Vědecká rada se seznámila i s pokrokem v budoucím organizačním uspořádání ELI.
Na titulním snímku Vědecká rada AV ČR v ELI Beamlines
Související články:
Jde o velkou příležitost, řekl v Dolních Břežanech indický prezident
Připravila: Jana Cmarková, Vědecká rada AV ČR ve spolupráci s Janem Martinkem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ELI Beamlines
Přečtěte si také
- Akademický sněm uvítal navýšení rozpočtu. „Je to pozitivní zpráva,“ řekla předsedkyně
- Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací
- ČR hostila 68. plenární zasedání ESFRI
- Potřebujeme ucelenou strategii pro boj se suchem, shodují se čeští odborníci
- Bez omezení benzinové a naftové dopravy nelze splnit cíle Pařížské dohody
- Kosti dokážou to, co kůže a krev. Unikátní výzkum publikoval časopis Nature
- Do Fyziologického ústavu putuje ocenění HR Excellence in Research Award
- Nová databáze DNA představuje vzorky ze starodávných lidských populací
- AV ČR vydala stanovisko k evropskému rámcovému programu Horizon Europe
- Cesta do budoucnosti transferu technologií. Část druhá – Los Angeles
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.