Zahlavi

Vědkyně z AV ČR získaly Cenu Wernera von Siemense za výzkum uchovávání energie

20. 03. 2025

Skladování energie je aktuální téma, které stále nabývá na významu. Výzkum Eleny Tomšík z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a Iryny Ivanko z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR nyní získal Cenu Wernera von Siemense 2024 za nejvýznamnější výsledek základního výzkumu. S jakou metodou vědkyně přicházejí?

Práce Eleny Tomšík a Iryny Ivanko Vliv vodíkové vazby na hodnotu potenciálu otevřeného obvodu poly-(3,4-ethylendioxythiofenu) jako prospěšný způsob pro uchovávání energie v superkapacitorech předkládá návrh, jak využívat ke skladování energie superkapacitory na bázi vodivých polymerů.

Nejslabší stránkou těchto látek je jejich nízká elektrochemická stabilita, která omezuje jejich větší nasazení v praxi. Vědkyně si vzaly jako základ vodivý polymer PEDOT a vymyslely způsob, jak vylepšit jeho vlastnosti – zvýšit stabilitu a snížit rychlost samovolného vybíjení. „Výsledky by šlo použít v praxi,“ potvrzuje Iryna Ivanko.

„Sedmadvacátý ročník prokázal špičkovou kvalitu českého technického a přírodovědného školství,“ uvedl generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek a dodal, že mnoho z vítězných prací se zaměřilo na otázky spojené s maximálně efektivním využitím elektrické energie a jejím uchováváním: „Věřím, že originální nápady a řešení našich laureátů mají potenciál najít uplatnění a přispět k zajištění dostatku energie pro lidstvo.“

Ceny pro studenty i jejich vedoucí a školitele
Český Siemens udělil Ceny Wernera von Siemense za rok 2024 i nejlepším studentům, mladým vědcům a pedagogům. Vítězné práce z technických a přírodovědných oborů vybraly poroty v kategoriích nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník. Siemens také udělil ceny za vynikající kvalitu ženské vědecké práce a za absolventské práce na téma Průmysl 4.0 a chytrá infrastruktura a energetika.  

V kategorii diplomových a disertačních prací spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí a školitelé. I letos v žebříčkách top prací najdeme vědce a vědkyně z Akademie věd ČR. Nejvýraznějším úspěchem je druhé místo v kategorii disertací. Získal ho Jiří Junek z Technické univerzity v Liberci za práci Zobrazování doby života fluorescence metodou RATS v konfiguraci jedno-pixelové kamery. Jeho školitelem byl Karel Žídek z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.


Karel Žídek a Jiří Junek (zleva)

Podíl přihlášených vědkyň roste
Cenu Wernera von Siemense pořádá český Siemens v partnerství s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR. V sedmi nezávislých porotách letos zasedlo 51 odborníků a zástupců akademické obce. Hodnotili celkem 598 přihlášek, 20 oceněných si rozdělilo odměny v celkové hodnotě jeden milion korun. Ženy podaly rekordních 37 % přihlášek a mezi oceněnými představují 25 %. Od začátku pořádání soutěže si 490 laureátů rozdělilo 17,4 milionu Kč.

Více informací o Cenách Wernera von Siemense a přehled všech oceněných naleznete v tiskové zprávě Siemens nebo na webu Ceny Wernera von Siemense.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy Siemens
Foto: Siemens

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce