Zahlavi

Veřejná podpora míst ve školkách se stále vyplatí: analýza výnosů a nákladů

14. 11. 2024

Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR vyčísluje, o jaké prostředky každoročně přichází české veřejné rozpočty v důsledku nedostatku míst ve školkách. Analýza odpovídá na otázku, kolik peněz by do veřejných rozpočtů mohlo přinést navýšení kapacit školek. Také nabízí vysvětlení, proč je přesto míst ve školkách v určitých lokalitách stále nedostatek?

Nedostatek míst v českých školkách je dlouhodobý fenomén, který je velmi lokalizovaný. Na zvýšené potřebě míst ve školkách od roku 2022 významně podepisuje i imigrační vlna z Ukrajiny. Zároveň nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po školkách v některých lokalitách bude snižovat výrazný pokles počtu narozených dětí v posledních několika letech.

Analýza odhaduje, že čistý výnos veřejných rozpočtů z jednoho dodatečně umístěného dítěte ve školce představuje 46 tisíc Kč ročně. Je to dáno především vyšším výběrem daně z příjmu a z pojistných odvodů pracujícího rodiče, díky místu pro dítě ve školce.

„Čisté finanční výnosy jsou ještě vyšší, pokud se vezmou v potaz i sekundární a dlouhodobé efekty, a to navzdory investičním nákladům na výstavbu školek. Investiční náklady jsou ve srovnání s náklady provozními poměrně nízké, protože jsou rozprostřené do dlouhého období existence místa ve školce,“ upřesňuje spoluautorka studie Klára Kalíšková.

Studie nevyčísluje další potenciální veřejné a soukromé přínosy, jako je snazší plánování a sladění rodičovského a pracovního života, vyšší porodnost, vyšší příjmy a životní úroveň domácností, jejich menší závislost na sociálních dávkách nebo lepší socializace a připravenost dětí na školu.

I přesto, že výnosy z dodatečných míst ve školkách jednoznačně převyšují náklady na jejich provoz, nedostatek míst ve školkách dlouhodobě přetrvává. Příčin je vícero. Řada obcí nesleduje demografické trendy a kapacity školek řádně neplánuje. Náklady na výstavbu školek hradí obecní rozpočty, zatímco z výnosů těží především veřejné rozpočty celostátní. Byť jsou investiční náklady poměrně nízké, rozložené do dlouhých desítek let provozu školek, pro obecní rozpočty jsou v daném okamžiku příliš vysoké (dotace je velmi těžké získat; pro vedení většiny obcí je myšlenka zadlužení obtížně přijatelná).

Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.

Kontakt:

Klára Kalíšková, klara.kaliskova@cerge-ei.cz
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Jiří Slabý, jiri.slaby@cerge-ei.cz

TZ ke stažení zde.

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce