
Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
29. 08. 2023
Čas a paměť úplně jinak definují psychologové a jinak jej vnímají filozofové. Jejich vzájemné mezioborové setkání může obohatit obě strany. Právě s tímto cílem se v Praze od pondělí 28. do čtvrtka 31. srpna 2023 koná mezinárodní vědecké sympozium Evropské společnosti pro filozofii a psychologii, jehož spoluorganizátorem je Filosofický ústav AV ČR. Další témata, která odborníci na sympoziu rozebírají, jsou vědomí, vnímání vůní, morální psychologie a etika, komunikace nebo využití umělé inteligence.
O důležité vědecké poznatky zrcadlící základní filozofická témata se výzkumníci různých vědeckých disciplín dělí v rámci těchto setkání už třicátým rokem. Jejich sympozia se dosud konala ve třech městech bývalé východní Evropy, v našem hlavním městě jsou ale poprvé.
„Velmi dlouho jsme usilovali o to, aby se akce konala u nás v Praze. Přípravy na ni běžely poměrně dlouho a načas je přerušila pandemie covidu-19. Jsme moc rádi, že se nakonec podařilo sympozium uspořádat právě v našem hlavním městě,“ říká Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu AV ČR.
Juraj Hvorecký z Filosofického ústavu AV ČR
Čas plyne
Fenoménem plynutí času a jeho vnímání se lidé věnují od počátků myšlení, stačí si vzpomenout na učení Aristotela nebo sv. Augustina, ale i mnoha dalších. Věnují se mu i současní filozofové. A právě jejich přemýšlení o tomto fenoménu může být přínosné pro výzkum v oboru psychologie.
„Hlavní debata ve filozofii času se odehrává mezi takzvanými A-teoretiky a B-teoretiky. Přestože jde převážně o metafyzickou debatu o povaze času, může být i pro nás, psychology, velmi relevantní,“ přednesla ve své úvodní řeči Teresa McCormack z Queen’s University Belfast. Zmínila přitom několik konkrétních případových studií, v nichž propojila filozofický a psychologický přístup k dané problematice.
Teresa McCormack z Queen’s University Belfast
Vnímání barev a vůní
Sympozium trvá čtyři dny a každý z nich se soustředí na nějaké téma. „Zmínil bych například diskuze nad významy barevného a čichového vnímání, protože ty se ukazují jako mimořádně odlišné od veškerých jiných forem vnímání,“ zmiňuje Juraj Hvorecký. Jeho osobně zajímají témata na pomezí vědomí a emocí, takže se velmi těší na příspěvky odborníků z těchto oblastí.
„Přijel Matthias Michel z New York University nebo Błażej Skrzypulec z Jagellonské univerzity v Krakově, to jsou lidé, kteří zkoumají vědomí a různé jeho aspekty. Také mě zajímá otázka čichu, což je velmi komplexní téma, ke kterému promluví významný izraelský vědec Benjamin Young,“ představuje Juraj Hvorecký jednotlivé části programu.
I metafyzické přemýšlení může obohatit psychologický výzkum, zaznělo v úvodní přednášce.
Sympozium se konalo s podporou výzkumného programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století.
Evropská společnost pro filozofii a psychologii vznikla v roce 1992 v nizozemském Tilburgu (jako sesterská organizace Společnosti pro filozofii a psychologii, založené v roce 1974 v USA). První konference se konala v roce 1992 v belgické Lovani. Od té doby ji pravidelně hostí některá z evropských zemí. Zrušení si vynutil pouze covid-19 v roce 2020.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Výzkum vůní: odkaz královny Kleopatry, egyptské rituály a antické dědictví
- Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
- Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
- Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
- V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
- Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
- Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
- Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
- Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
- Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.