Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
23. 10. 2024
Vstupte do světa špičkové vědy prostřednictvím čočky fotoaparátu. Výstava toho nejlepšího z posledních dvou ročníků soutěže Věda fotogenická, kterou každoročně pořádá Akademie věd ČR pro své zaměstnance, je k vidění ve dvoraně Poslanecké sněmovny PČR na Malostranském náměstí v Praze. Vernisáž se uskutečnila ve středu 23. října 2024, záštitu nad akcí převzala 1. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Věra Kovářová. Slavnostního odpoledne se zúčastnily také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, členka Akademické rady a předsedkyně odborné poroty fotosoutěže Markéta Pravdová a další hosté.
Projekt Věda fotogenická se zaměřuje na zachycení krásy a estetiky špičkového výzkumu a vědecké práce. Soutěž je určena pro všechny zaměstnance Akademie věd ČR, kteří prostřednictvím svých fotografií nabízejí jedinečný pohled na vědecké objevy, experimenty a každodenní život vědců.
Fotografie dokládají, že věda není jen o číslech a datech, ale také o kreativitě, vášni a estetickém vnímání světa. Každý snímek je svědectvím o tom, jak vědci objevují nové horizonty a překonávají překážky ve svém úsilí o poznání.
Vernisáž zahájily (zleva): Markéta Pravdová, Věra Kovářová a Eva Zažímalová. (CC)
„Soutěž ukazuje, že věda není pouze záležitostí teoretických výpočtů, laboratorních pokusů nebo odborných publikací, ale že má i estetickou hodnotu. Vědecké experimenty, výzkumné procesy a pozorování přírodních jevů totiž mnohdy generují úchvatné obrazy, které v sobě mají nejen poznání, ale i krásu,“ uvedla na vernisáži předsedkyně Eva Zažímalová.
V roce 2023 oslavila fotosoutěž jednu dekádu existence. „Během deseti let konání přišlo celkem dva a půl tisíce fotek a zapojilo se více než sedm stovek zaměstnanců,“ řekla členka Akademické rady Markéta Pravdová. K výročí vydali organizátoři publikaci Cesta vědy ve fotografiích 2014–2023.
U zrodu soutěže stáli Lenka Vostrá a Michael Komm z Fóra Věda žije! Organizaci soutěže má na starosti Středisko společných činností AV ČR. Každý rok vzniká z vybraných snímků reprezentativní kalendář a fotografie jsou k vidění na výstavě v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Vítězná fotografie hlavní kategorie z roku 2023 nese název Životní forma železa; autorem je Dušan Tichoň z Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Výstava v prostorách Poslanecké sněmovny není veřejně přístupná, určena je primárně pro poslance a zaměstnance sněmovny.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Věda fotogenická
Text a fotografie označené CC jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Akademie věd rozšířila podporu pro zaměstnance, pořádá příměstské tábory
- Grantová agentura ČR hledá hodnotitele pro projekty základního výzkumu
- Věda může státu pomoct s řešením recidivy či korupce, ukázalo setkání CETAV
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.