
Vznik chyb v genetické informaci prozkoumá Češka díky prestižnímu grantu
16. 01. 2024
Až dvě třetiny všech nádorových onemocnění vznikají kvůli chybám, které se objeví během replikace DNA. A právě té se věnuje laboratoř Hany Polášek-Sedláčkové z Biofyzikálního ústavu AV ČR, která na výzkum nových molekulární drah získala prestižní EMBO Installation grant (v hodnotě přes 6 milionů Kč). Jediná z ČR.
Při každém buněčném dělení se kopíruje genetická informace – a pokud proces nefunguje správně, vznikají v genetické informaci chyby, které pak mohou způsobit závažné onemocnění, například rakovinu.
„Replikace DNA je životně důležitý proces umožňující kopírování genetické informace během každého buněčného dělení. V získaném grantu plánujeme studovat nové molekulární dráhy, které jsou pro bezchybnou replikaci DNA zásadní,“ popisuje Hana Polášek-Sedláčková z Biofyzikálního ústavu AV ČR, čerstvá držitelka EMBO Installation grantu.
„Kromě pochopení základních mechanismů ochrany lidského genomu může naše práce identifikovat nové cíle protirakovinných léků a rozšířit tak terapeutické strategie pro léčbu rakoviny,“ zdůrazňuje vědkyně potenciál výzkumu.
Od jediné buňky k celému člověku
Replikace DNA může znít jak ze sci-fi filmu, přitom je naprosto základním prvkem života. Vývoj nejen lidského organismu startuje jedinou buňkou – oplodněným vajíčkem. Než člověk dosáhne dospělosti, buňka musí vytvořit 10 bilionů přesných kopií molekuly DNA, přičemž jedna lidská buňka obsahuje asi 2 metry DNA. Celkově lidské tělo obsahuje 20 miliard km genetického materiálu – Zemi bychom jím obkroužili asi 500 000×!
„Pochopení toho, jak je replikace DNA v buňkách regulována, je zásadní otázkou biomedicíny. Naše laboratoř zkoumá elementární molekulární mechanismy, které zajišťují bezchybnou replikaci DNA a které tak zachovávají stabilitu genomu v mnoha generacích dělících se buněk,“ přibližuje Hana Polášek-Sedláčková.
Vědkyně se replikaci DNA věnuje od svých Ph.D. studií v laboratoři Jiřího Lukáše na Univerzitě v Kodani. Týmu se tam podařilo učinit zásadní objevy, které publikovaly nejprestižnější odborná periodika, jako je Nature a Science.
Více než milion na rok
EMBO Installation grant je vysoce kompetitivní a v Česku ho letos získala jediná laboratoř: laboratoř Replikace DNA a stability genomu Hany Polášek-Sedláčkové.
„Komise udělující EMBO Installation grant se řídí třemi kritérii – vědeckou kariérou žadatele, originalitou a novostí navrhovaného projektu a výzkumným prostředím hostitelské instituce,“ popisuje Hana Polášek-Sedláčková. Příjemci EMBO Installation grantu obdrží roční grantovou podporu ve výši 50 000 eur, zhruba jeden a čtvrt milionu Kč, po dobu pěti let. Nicméně EMBO Installation grant není jen o penězích.
„Nabízí štědrý balíček benefitů pro hlavního řešitele a celou jeho výzkumnou skupinu, networking, mentorování a vzdělávání v managementu a vedení výzkumu, přístup do výzkumných facilit European Molecular Biology Laboratory (EMBL) – to všechno nám pomůže náš výzkum posunout na další úroveň,“ vyjmenovává Hana Polášek-Sedláčková.
EMBO granty pro deset vědců napříč Evropou
Letošní EMBO Installation granty podpoří deset vedoucích vědkyň a vědců z České republiky, Řecka, Maďarska, Litvy, Polska, Portugalska a Turecka. Jejich výzkumy pokrývají široké spektrum – od stárnutí a nádorové biologie přes mikrobiotu a genetické editování až po molekulární dráhy a výzkum zaměřený na psychiatrické poruchy.
„Velmi nás těší, že EMBO může podpořit takto výjimečné vědce. Jejich výzkum nepochybně posílí biovědy v jejich vlastních zemích, ale zároveň také obohatí širší vědeckou komunitu,“ říká ředitelka EMBO Fiona Watt.
EMBO je organizace propojující více než 2000 vedoucích vědců, která propaguje excelenci ve vědách o živé přírodě v Evropě i za jejími hranicemi. Spolupracuje také s lokálními organizacemi, které se finančně na grantech podílejí – na české straně to letos bylo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Kontakt:
dr. Hana Polášek-Sedláčková
Biofyzikální ústav AV ČR
polasek-sedlackova@ibp.cz
Hana Polášek-Sedláčková. FOTO: Jana Mensatorová
Přečtěte si také
- Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů
- Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
- Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků
- Když dva dělají totéž, není to totéž – ani mezi vědci. Je třeba jasná domluva
- Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní
- Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd
- Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
- LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií
- O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.