Zajímavosti z výzkumu v 19. přednáškovém cyklu Akademických půlhodinek
08. 10. 2024
Jak fungují biologické hodiny? Jak se správně provádí první pomoc? Kolik nakažených klíšťat se vyskytuje v českobudějovické Stromovce či jací angličtí diplomaté působili v českých zemích v době českého stavovského povstání? Tato a další témata přináší nový, v pořadí devatenáctý přednáškový cyklus Akademické půlhodinky. Ten společně již jedenáctým rokem připravují Biologické centrum Akademie věd ČR a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. V celkem osmi přednáškách představí odborníci z obou institucí zajímavá témata z přírodních i humanitních věd. Podzimní cyklus začíná 9. října a přednášky se konají každou středu v 16 hodin v Alšově jihočeské galerii ve Wortnerově domě v ulici U Černé věže 22 v Českých Budějovicích. Vstup je zdarma.
V přednáškách jihočeští odborníci z obou institucí informují o novinkách z výzkumné práce, ale také komentují aktuální dění či vysvětlují různé zákonitosti ze svých oborů. Hned v první přednášce se představí host přednáškového cyklu Petr Kolban, soudce okresního soudu, který se věnuje trestním kauzám. Povídat bude o úskalích i pozitivech této profese a bude posluchačům odpovídat na vše, co je v této oblasti zajímá.
Akademické půlhodinky se poprvé představily na podzim 2013 a od té doby si už našly věrné posluchače z řad široké veřejnosti. Odborníci přibližují svá témata tak, aby jim porozuměl každý laik. Jak sám název napovídá, přednášky trvají přibližně 30 minut, po skončení pak mají možnost návštěvníci klást své dotazy přednášejícímu.
Program 19. cyklu Akademických půlhodinek:
- 9.10. Petr Kolban: Soudce, ten tvrdej chleba má
- 16.10. Aleš Buček: Termiti a paraziti - proč zkoumáme hmyz, který u nás nežije
- 23.10. Martina Hrušková: Otazníky pěstounství
- 30.10. Václav Brabec: Odhalování funkce biologických hodin pomocí genového inženýrství
- 6.11. Pavel Král: Angličtí diplomaté a zpravodajci v českých zemích v době českého stavovského povstání (1618-1620)
- 13.11. Jan Kamiš: Klíšťata ve Stromovce - kde číhá skutečné riziko nákazy?
- 20.11. Martina Hrušková: Novinky v první pomoci a účinnost resuscitace
- 27.11. Ivan Kulich: Rychlé reakce pomalých rostlin
Anotace přednášek: https://www.bc.cas.cz/clanky/clanek-detail/7379-akademicke-pulhodinky-19-cyklus/
Kontakt:
Mgr. Daniela Procházková
PR manažerka, Biologické centrum AV ČR
daniela.prochazkova@bc.cas.cz
Přečtěte si také
- ÚOCHB se rozšiřuje za oceán a otevírá pobočku v americkém Bostonu
- Fórum Dějiny ve veřejném prostoru se zaměří na proměny vztahu k minulosti
- Na obloze můžeme pozorovat nejvýraznější kometu od roku 1997
- Rychlejší a účinnější léčba závažných chorob díky vědcům z ÚOCHB AV ČR
- Festival Týden AV ČR ukáže zákulisí pracovišť, nejnovější výzkum i současné výzvy
- Dostatek potravin, kosmický výzkum a tvorba veřejných politik
- Mýty a fakty o Keltech a Germánech provede nový kurz. Zdarma
- Brno od pondělka hostí Podzimní školu elektronové mikroskopie
- Výzkum vědců z ÚOCHB AV ČR pomáhá vylepšovat účinky léčivých látek
- Česká veřejnost k adaptaci krajiny na dopady klimatické změny
Historické vědy
Vědecká pracoviště
- Archeologický ústav AV ČR, Brno
Archeologický ústav AV ČR, Praha
Historický ústav AV ČR
Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.